Tipy a triky - Rackový case - 1. díl

Tipy a triky - Rackový case - 1. díl
Tipy a triky - Rackový case - 1. díl

Málo platné, nákup „rakových“ zařízení posouvá naší výbavu o level výše. Už jsme skoro profi liga.

 

Základem jsou rozměry a materiál. U rozměrů je to jednoduché díky typizaci. Šířka je standardních 48,3 cm (19”). Důležité je si ohlídat hloubku. Ta bývá mezi 20-45 cm. Některá starší zařízení (Korg A1, Ensoniq DP4 ad.) jsou hodně hluboká a do mělkých racků se nevejdou. Naopak jiná (Lexicon MPX2, Rocktron Intellifex ad.) jsou mělká a je zbytečné na ně kupovat hluboké kousky.

 

Výška je násobkem 4,4 cm, označovaná jako 1U. Dvě pozice jsou 2U (8,8 cm) atd. Pokud kupujeme svůj první rack, nikdy neodhadneme správně velikost. Obvykle to totiž začíná jedním či dvěma zařízeními o velikosti 1U.. Logickou volbou se proto jeví výška 2U nebo 3U. Za krátký čas však - i přes všechna předsevzetí „už do toho nebudu rvát prachy“, podlehneme kouzlu koncového zesilovače velikosti 2U. To znamená buď prodej jednoho ze stávajících efektů anebo nákup nového racku. Druhá varianta je častější.

 

Je důležité si vyzkoušet madla. Bývají někdy nešťastně zapuštěná a větší ruce se do nich nevejdou. Proč to tak výrobci dělají (zejména u plastových racků), se mě neptejte. Ale pak nosíme celou váhu špičkami prstů. Dobrá jsou prostorná zapuštěná nebo samosklápěcí madla nepřekážející při převozu. I když se někdy nevyhneme skřípnutým prstům.

 

Jako všude i zde platí „něco za něco“. Čím více rackových mašinek máme, tím krásnější pohled. Jenomže to taky víc váží. Moje zkušenost je, že racky do velikosti 3U jsou v pohodě zvladatelné. Od 5U a výše už jsou pro jednoho nosiče utrpením. Rozměry 8U a vyšší pak zavání sebevraždou. Řešením jsou pojízdné racky, které patří spíš do studia, nikoliv na cesty. Nebo rozdělit přístroje do více racků. Často pak vidíme efekty v jednom „kejsu“ a zesilovače ve druhém.

 

Anebo máme ještě elegantnější možnost: rack s kolečky a s vysouvacím madlem. Stejný princip, jako mají tzv. letištní kufry. Je to navýsost praktické, i když na hrbolatých chodnících to drnčí „vostopéro“.

 

Zapnuté mašinky v narvaném racku vypadají fantasticky. Nicméně časem zjistíme, že i když to vypadá o mnoho lépe, hraje to pořád stejně. V množství našich rackových efektů to totiž nebude...

Psáno pro časopis Muzikus