Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 9: Akordy (5. část)

Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 9: Akordy (5. část)
Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 9: Akordy (5. část)

Po septakordech by bylo nelogické vynechat další významný druh akordu, totiž nonu, nonový akord.

 

Pokud platí totéž co u septakordu, tak se jedná o souzvuk, který obsahuje nonu?

Ano.

 

Což je tón, který je vlastně až za oktávou? Přesněji řečeno, druhý stupeň za oktávou?

Přesně.

 

A proč tedy neříkáme, že k akordu přidáme sekundu? To je také druhý stupeň, sice za primou, ale například u kytaristů se nona nepřidá tak, aby byla až za oktávou základního tónu. To často nejde už jenom z hlediska samotného držení akordu...

Kytaristé tak uvažovat mohou, v mnoha případech vlastně i musí, ale z hlediska stavby akordů je totiž důležitý ten fakt, že se opíráme o terciový systém. A na základě toho...

 

... je nonový akord v podstatě pokračováním septakordu, protože k němu připojíme další tercii.

Správně.

 

Takže získáme souzvuk už celkem pěti tónů, kde najdeme kvintakord, malou septimu a velkou nonu?

Ano. Obecný vzorec je č1, v3, č5, m7 a v9.

 

Ten platí, když k durovému dominantnímu septakordu přidám velkou nonu. U mollové "devítky" tedy platí vzorec mollového septakordu s přidanou nonou, čili č1, m3, č5, m7 a v9?

Je to tak. Měli bychom se ale také zmínit o alteracích "devítek".

 

No, těch může být dost, můžeme vlastně hýbat se všemi terciemi...

My si uvedeme jen ten nejdůležitější typ, vlastně jsme ho už jmenovali. Je to dominantní nonový akord, který je v durové tónině velký a malý a v mollové u melodické stupnice velký, u harmonické malý.

 

Což znamená, že k septimě můžeme připojit jak velkou, tak i malou nonu.

Jistě. V příloze se ještě podívej na tři obraty těchto akordů.

 

A co když připojím k noně další tercii? A potom ještě další?

Tak to nás ještě čeká. Ale až po harmonii.

Psáno pro časopis Muzikus