Béla Fleck and the Flecktones - fleckstage z koncertu v původní sestavě

Béla Fleck and the Flecktones - fleckstage z koncertu v původní sestavě, foto: Luděk Stone Neužil
Béla Fleck and the Flecktones - fleckstage z koncertu v původní sestavě, foto: Luděk Stone Neužil

Výjimečná událost se odehrála v neděli 8. listopadu 2009 v pražském Paláci Akropolis. Zavítala sem totiž jedna z nejprogresivnějších kapel posledních dvaceti let - Béla Fleck and the Flecktones.

Sotva se po vlastech českých rozkřiklo, že přijede toto uskupení, muzikanti napříč žánry zavětřili, neboť se jedná opravdu o jedinečné a obdivuhodné společenství vynikajících hudebníků. Tohle vystoupení však bylo v pravém slova smyslu výjimečné.

 

Poslední dekádu hraje kapela ve složení Béla Fleck (bendžo), Victor Lemonte Wooten (baskytara), Jeff Coffin (saxofon) a Roy „Future Man“ Wooten (bicí a Synthaxe Drumitar). Nicméně do roku 1992 byl členem jiný vynikající muzikant - klávesista a hlavně nepřekonatelný hráč na foukací harmoniku - Howard Levy. A právě s ním přijela kapela Béla Fleck and the Flecktones v rámci evropského reunion turné i do Prahy.

Měli jsme možnost projít si po zvukové zkoušce pdium a pozjišťovat, co šlo, o vybavení muzikantů. Většina věcí byla jasná, ale pár problémů se přeci jen vyskytlo, takže bohužel, bubeníci se nedozví, jaké rozměry akustických bicích měl Roy Wooten. Na druhou stranu se k nim vydal asi dvakrát za celý koncert a důležitější než akustické bicí byl Synthaxe Drumitar, na který odehrál celý koncert.

 

Fleckstage

Béla Fleck a jeho spoluhráči prakticky ničím nepřekvapili. Kapelník, tedy Béla Fleck, odehrál celý koncert na dva nástroje - klasické bendžo Gibson TB-75 (předválečný nástroj, který je snímán kombinací snímače Jones a mikrofonu Shure SM-98) a Deering Crossfire, elektrické bendžo osazené snímačem EMG a snímačem Roland GK-28 ke kytarovému syntezátoru. Zvuk z akustického bendža putoval kabelem do racku, který obsahoval čtyřkanálový DI-Box BSS Audio AR-416Quad Active, předzesilovač Chard Staff AcH 104 a ekvalizér Mesa Quad EQ. Všechno potom skončilo v kombu pro akustické nástroje Trace Elliot TA100R. Zvuk elektrického bendža naproti tomu putoval dvěma cestami - částečně šel signál přes vysílačku Shure U4D přímo do racku a částečně kabelem do kytarového syntezátoru Roland GR20. Efektovou smyčkou byl do racku připojen ještě procesor Line 6 POD X3 Live.

 

Howard Levy hrál na vypůjčené koncertní křídlo Petrof (které ještě pár minut před vpouštěním lidí do sálu ladil narychlo povolaný ladič). Harmoniky používal Marine Band Crossover, což jsou harmoniky vyráběné firmou Hohner. Hrál také na grumle a okaríny. Zvukově šlo všechno přes mikrofony přímo do mixu, pouze jednu vychytávku Howard měl, když chtěl mít zkreslený zvuk, měl nachystaný jeden mikrofon, který šel přes kreslítka ProSonus TubePre, mikrofonní lampový předzesilovač a Apollo’s Axes Professional Raagini Electronic Tambura - elektronický syntezátor simulující zvuk indického nástroje tambury.

 

Victor Wooten hrál na svou oblíbenou baskytaru - tedy Fodera, tentokrát nikoli na svůj signature model Yin Yang, ale na Monarch, mahagonový nástroj s javorovou vrchní deskou a palisandrovým hmatníkem. Jako efekt používal multiefekt Boss GT-6B. Aparát sestával ze zesilovače Hartke LH100 a kabinetů Hartke HyDrive 410 (4 x 10” reproduktory) a Hartke HyDrive 115 (1 x 15” reproduktor).

Roy „Future Man“ Wooten, hrál nejvíce na Synthaxe Drumitar. Z něho šel signál do bicího syntezátoru Alesis DM5 a vše potom přes laptop Apple. Vedle toho se občas vydal i k sestavě akustických bicích DW Collector’s series, setávající z kopáku, virblu, dvou přechodů a dvojšlapky DW5000. Činely používal Sabian HHX. Používal špejle Regal Tip.

 

Milý deníčku...

Béla Fleck si psal během evropského turné deník a tady je pár výňatků, které napsal ke koncertu v Praze:

 

„Objevili jsme se v Praze, přihlásili se na hotelu a naši technici šli chystat pódium do klubu, ve kterém jsme tentokrát hráli. Jakkoli je cestování pro muzikanty náročné, vždycky máme alespoň dvě hodiny na odpočinek, sprchu nebo procházku. Pro personál je to ale daleko tvrdší, většinou jdou z letiště přímo do divadla nebo klubu chystat pódium... a po vystoupení, zatímco my chytáme dech, oni musí všechno sbalit.

Nikdy jsem v Praze neměl špatné vystoupení a tohleto nebylo výjimkou. Myslím, že to bylo naše zatím nejlepší tady a stojící publikum nám poskytlo pohodovou atmosféru, která se odrazila ve velkém improvizačním elementu kapely.

Publikum je tu velmi entuziastické a vřelé, že prostě nemůžete zahrát špatně a někdy dosáhnete úžasných výšin. A přesně to se nám tu noc přihodilo.“

 

Howard Levy je bezesporu vynikajícím pianistou i hráčem na foukací harmoniku. Jeho specialitou je ale, pokud se to tak dá říci, simultánní hraní na oba nástroje. Na koncertě to několikrát předvedl a přítomným posluchačům bral dech. Kdo nebyl na koncertě, může si poslechnout desku Bély Flecka and the Flecktones Ufo Tofu, která je kompletně natočená živě a i tady je slyšet simultánní hraní na klavír i harmoniku, kterou občas vystřídá za okarínu. Howardovo sólo na foukačku z pražské Akropole je zachyceno na youtube na adrese:

Psáno pro časopis Muzikus