Studio Sun

Sun Studio, foto: autor
Sun Studio, foto: autor

V nahrávacím studiu dva kilometry za hranicí Prahy 6, ve vesničce Tuchoměřice, které jsou již dnes díky západnímu obchvatu Prahy snadno dostupné, se natáčí různá hudba.

Jak se tady natáčí, co je pro zvukaře důležité, na co se soustředí? Pojďme se podívat k Michalovi Šenbauerovi do Sun Studia.

 

Obývák a nebo nahrávací studio?

Co může nabídnout nahrávací studio v dnešní době, kdy si každá kapela může pořídit svou nahrávku v podstatě ve vlastním obýváku? Použije některý z cenově dostupných mikrofonů, mixážní pult, vše zapojí do počítače a už se nahrává. Spousta softwarových plug-inů a efektů, kterých se na internetu válí nepřeberné množství, vytvoří poutavý, nadupaný zvuk a nasimuluje nahrávací studio téměř dokonale. Ale stále se jedná pouze o simulaci. A navíc naprosto stejně "poutavý, nadupaný" zvuk bude mít i jiná kapela, která bude postupovat naprosto stejně. Kvalitní nahrávací studio nabízí skvělý záznam nahrávky a osobitý zvuk. Nikoliv však použitím mnoha krabiček a efektů. Samotný prostor studia prostě dobře hraje.

 

Co je nejdůležitější?

V Sun Studiu se zvukaři (pod supervizí Michala Šenbauera, sám už moc nenahrává, raději se věnuje míchání) soustředí na co nejpřirozenější záznam zvuku: "Ideální zvuk je takový, když má posluchač pocit, že stojí přímo v kapele; že se hudba nijak nezaznamenává, že přímo takhle hudba zní. Mně se čím dál víc líbí, když je zvuk syrový a akustický (pro mě je i elektrická kytara akustický nástroj). Málo dělám se samplery. Dobrý zvuk je věc prostoru - aby takhle hrál, aby se neztrácely kmitočty, aby tam byl přirozený dozvuk... A k tomu dávat takové mikrofony, které berou zvuk co nejpřirozenějším možným způsobem. Je důležité mít zvuk zdravě nahraný. Venku (v zahraničí) se dobrá studia od sebe liší přirozeností nahrávky. Je to lepší, než když nahrávku zamatlají krabičkami. Pak se z toho stává jen unifikovanost." Dobrá zvukařská poučka říká, že poctivě a kvalitně nahraný zvuk je výhrou, která ušetří spoustu práce při míchání.

"Při míchačce musí člověk cítit, co je potřeba udělat. Někdy jsou i hnusné zvuky hezké. Každý kmitočet se do nahrávky vejde jenom jednou. Takže když třeba ustoupím určitým basům na kytarách, uvolním base. Člověk musí v nahrávce něco oříznout, aby vystoupilo něco jiného. Když dá všechno naplno, tak se to do nahrávky nevejde. Ale nejpodstatnější je samotný přístup k hudbě. Je to věc názoru a jednotlivých osob."

 

Prostory

Základním akustickým prvkem Sun Studia jsou kameny (ostatně je to vynikající akustický materiál, protože je hodně členitý). V místnostech, kde je dnes nahrávací studio, kdysi byla ustájena zvěř. Kameny tedy nejsou nijak speciálně volené pro účely nahrávání. Prostor je dotvořen dřevěným stropem a samozřejmě akustickými molitanovými jehlany (již pochopitelně navrženými přímo pro daný prostor), které pomáhají vyřešit akusticky problematická místa prostoru. Režie ani nahrávací místnost není zbytečně přetlumená. "Dozvuk ve studiu by měl být jako v obýváku. Nikdo už nebude vaši nahrávku poslouchat ve studiu." V nahrávací místnosti jsou k dispozici různé paravany, které je možné podle potřeby rozmístit tak, aby prostor dostal požadovaný charakter. Ale hlavní je celková atmosféra studia. A ta je v Sun Studiu opravdu vynikající. Ve vzduchu je cítit klid a radost z vydařené hudební práce. Pocit bezpečí dodávají silné kamenné zdi, které vás chrání před jakýmkoliv ohrožením zvenku.

 

Jak se pracuje se zvukem

a něco málo techniky

Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je mít zvuk zdravě nahraný. K tomu jsou zapotřebí kvalitní nástroje. "Některé kapely nemají peníze na to, aby si hráči koupili ty nejlepší nástroje. A když cítím, že by jim lepší nástroj pomohl, půjčím jim ho. Pomůže to kapelám a nám to

Sun Studio, foto: autor
Sun Studio, foto: autor

usnadní život. Je škoda, když nekvalitními nástroji potom nahrávka trpí. Není to ale jen v nástrojích. Je to i v lidech - jak hrají, jak to mají zaranžované.

V první fázi nahrávám bez korekcí. Nikdy dopředu nevím, který kmitočet budu potřebovat při míchání vyříznout, a je škoda dělat to při nahrávání. Pokud se mi zvuk nelíbí, vyměním kytaru - nemá smysl dohánět to efekty. Když už mám vybraný pěkný zvuk, ale nelíbí se mi, jak je nahraný, raději vyměním mikrofon, než abych to zkoušel krabičkami. Vždy jsem hodně času strávil experimentováním. Půjčil jsem si spoustu mikrofonů a zkoumal, který jak hraje, aby se mi zvuk líbil. A v tom je nahrávání... Základ mikrofonů u mne dnes tvoří Neumann U87, U87i; Groove Tubes MD3 a na kotle používám Beyerdynamic Opus 87.

Bicí a basa se nahrávají na pás (16stopý Tascam). Ten přidá nějaké vyšší harmonické a jinde zvuk trochu ořeže, takže není tak ostrý. To se hodně hodí třeba u bubínku. Vyrovná činely, do kterých někteří bubeníci zbytečně moc mlátí. Zvuk celých bicích je pak kompaktní a hutný."

Je to pravda a je nutné říci, že o zvuku bicích (stejně jako o ostatních nástrojích) Michal Šenbauer hodně přemýšlí. Akustické bicí někdy podpoří samply z Battery od Native Instruments. Jen je lehce přimíchají. Bicí pak mají pěkný jasný nástup, ale nezní zbytečně synteticky, jak by zněly, kdyby byly celé zahrané na Battery. Výsledek je skutečně pěkný.

"Zjistil jsem, že zpěv se naopak přes pás nahrávat nevyplatí. Používáme raději vynikající preamp Manley Voxbox. Je speciálně navržen pro vokál, ale nahráváme přes něj i basu." Vše zbylé (jakož i vše z pásu) se pak nahrává do počítače přes kvalitní převodník Apogee AD 8000. Digitálně se může zaznamenávat až 18 stop najednou. Nahrává se do systému Pro Tools. Na tomto systému se potom samozřejmě i míchá. Jako poslechy slouží monitory Genelec.

 

Názor zvukaře na podobu nahrávky

"Nejdříve je lepší nechat podobu nahrávky na kapele. Už spolu nějaký rok hrají, znají se, vědí, jak se chtějí prezentovat. Teprve když o to kapela požádá nebo začnu cítit, že kapela potřebuje s něčím pomoci, tak diplomaticky nabídnu pomoc.

Kapela musí mít z nahrávání dobrý pocit. Pokud jsou zvyklí hrát živě a chtějí nahrávat najednou, je to možné, ale hlavní důraz je v první chvíli především na dobrém natočení rytmiky. Kytarové aparáty dáme zatím do dalších prostor (koupelna a další místnost). Zvuku to nevadí, přeslechy nejsou ani do studia, ani do režie, a přes okýnko na sebe vidí a mohou na sebe reagovat. Potom se udělá zbytek."

K příjemnému prostředí přispívá i pěkný bar a místnost s posezením, kde se dá mezi natáčením dobře odpočívat, přímo v domě.

"Já mám rád dobrou hudbu. Musí to šlapat a musí to ladit. Musí to mít atmosféru. Mám rád, když chce někdo udělat dobrou věc. Radši dělám jednu písničku celý den, než nahrát za víkend pět písniček jako demáč."

Pro každý účel se však nahrává jinak. Když chce někdo demo pro svou prezentaci pro festivaly, je lepší, když nahrávka zní živěji. Když to má někdo pro rádio, je lepší, když se upřou na jednu písničku a udělají ji tak, aby byla co nejpropracovanější. V detailu je síla.

 

O hudbě s Michalem Šenbauerem

"Člověk získává hodně zkušeností praxí." Michal Šenbauer je kytarista a zpěvák skupiny České srdce. Začal ve skupině Žentour. "To bylo období, kdy jsem byl ochotný hrát s kýmkoliv, jen abych nemusel chodit denně do práce. A s Žentourem se mi hrálo dobře. Bylo nám dvacet a užili jsme si v tu dobu spousty hezkých chvil i přesto, že bylo období totality."

Založil i kapelu ZOO s Davidem Kollerem, ale hrál třeba i s Alanem Stivellem (jedna z největších legend keltské hudby), se kterým působil na dvouletém evropském turné (asi 50 koncertů po Evropě). A tak není divu, že rozumí potřebám muzikantů. "Je dobré mít ve studiu ozvučení na blízký i vzdálený poslech. Třeba když nahrávají kytaristi. Potřebují, aby to znělo opravdu jako když hrají na koncertě, pak se cítí dobře a dokážou i dobře zahrát. Hudba je v energii a atmosféře a já chci, aby to z hudby bylo cítit.

Nepovažuji se za zvukaře. Stal jsem se zvukařem, abych mohl tvořit to co chci, abych nebyl vázaný časovými a finančními prostředky."

Přestože se Michal Šenbauer sám nepovažuje za zvukaře, v jeho studiu nahrávali například The Switch, Twin Dragons, Andrea Breido, Jasna, BBQ , Laura a její tygři, Deset očí, Honza Hrubý, Lavina (jedna z posledních kapel, která se zde točila), České srdce a na jejich desce třeba i Lucie Bílá nebo Michal Pavlíček.

"Dnešní hudba je v takovým podivným byznysu, kdy tady vyhrají nějací SuperStar a okamžitě prvních 10 příček v Top 50 vytlačí SuperStars. A nové věci, které firmy podporovaly, jsou teď trošku stranou. V hudbě je boj daleko těžší než dřív i kvůli takovéhle malicherné věci; protože to vytlačí určitý počet míst. A přirozeně vzniklé kapely se mohou jen těžko dostat do nějakého vydavatelství, aby jim nahrávku zaplatilo."

Sun Studio je příjemným prostředím pro natáčení a lidé, kteří tu pracují, vědí, co dělají. Neprodukují laciné líbivé a tuctové nahrávky, ale o zvuku opravdu přemýšlejí. "Vždycky hledáme a vymýšlíme nějaký zvuk, třeba cinkání, které by se hodilo do hudby - vždy jde o ten nápad; mlácení do sudu, který zní dobře. Člověk se musí při hudbě bavit, nesmí to být nuda."

 

KONTAKT

www.sunmusic.ceskesrdce.cz

sunmusic@seznam.cz

tel.: 602340934, 777340934

Psáno pro časopis Muzikus