Yllas

Milý strýko Yllas, budem krátky a stručný, ak dovolíš... Problém mám so svojím zvukom na saxofóne (tenor, alt ale aj soprán). On sa mi stále zdá taký surový, stredový až výškový a hlavne dosť tenký, vlastne až moc tenký. Mikrofóny používam kondenzátorové, nástrojové a môžeme povedať, že špeciálne na dychy. Prichytené sú husím krkom asi tak 10 cm od korpusu. Povedz, ako na to, aby som išiel z toho zvuku do kolen? Ja som fakt skúšal všetko možné, rady, štúdie, atď. - nič. Nie je to proste pekne široké, guľaté, lahodné a... Já ti fakt ďakujem za možnú radu a prajem úspešný rok 2009. S pozdravom Pavol

Drahý synovče, děkuji ti za zajímavý dotaz. Ke zmíněnému problému bych rád řekl, že pro snímání zvuku dechových nástrojů platí zákonitosti z praxe, které by měl znát každý profesionální zvukař. Cenné rady můžeš najít i v technické literatuře na toto téma. Bohužel jsi vůbec neuvedl, jaký konkrétní typ mikrofonu používáš, takže moje odpověď bude obecnější. Problém tenkého zvuku u dechových nástrojů je nutno řešit od lesa, tedy od nástroje. Tady je základní předpoklad, dobrý nástroj hraje zásadní roli. Ale sebelepší saxofon nemusí nakonec znít na nahrávce nebo v PA mixu přesvědčivě, když na něj použijeme nevhodný nebo nekvalitní mikrofon. Málokoho asi napadne, že kvalitní mikrofon je zdaleka nejjemnějším a nejcitlivějším nástrojem, s jakým může hudebník pracovat. Ovšem to, že je mikrofon kondenzátorový, v dnešní době neznamená vůbec nic. Výrobci jsou schopní toto zaklínadlo napsat na cokoli, co zmíněný typ mikrofonu jen vzdáleně připomíná, od komerčně vyráběných elektretů (tedy mikrofonů s trvalou polarizací membrány, tento princip byl vynalezen v roce 1962) až po studiové velkomembránové mikrofony s elektronkovým zesilovacím stupněm a vysokonapěťovou polarizací. Ani tady není elektronka zárukou úspěchu, protože roli hraje několik zásadních faktorů - na prvním místě kvalita mikrofonní vložky (kapsle) a materiál membrány, dále elektronika předzesilovače, kvalita výstupního trafa (je-li použito) a v neposlední řadě prověřená značka. Jistě by tě nenapadlo kupovat saxofon od výrobce kuchyňských robotů a mikrovlnek, ale víš, že si raději ušetříš na Selmera. V případě mikrofonů je rozhodování podobné. Můžeš zvolit mikrofony se jmény evokujícími výrobce vysavačů, biblické postavy a závodní motocykly - nebo sáhnout po značce, která má v oboru elektroakustiky tradici. Je třeba si uvědomit, že kondenzátorové mikrofony se používají zhruba od třicátých let minulého století, takže nabízené rychlokvašky jednoduše nezaručují „zvuk, ze kterého bys šel do kolen“. Stejně jako u zpěváků, podívej se na webové stránky oblíbených saxofonistů a zjisti si, jaké mikrofony používají. V zásadě se nabízejí dvě možnosti snímání - mikrofonem, připevněným k nástroji (například miniaturní clip-on AKG, konkrétně typ C 519), nebo umístěným na stojanu. Druhá varianta omezuje taneční kreace, dává však možnost použít opravdu kvalitní mikrofon s detailním a plným zvukem. Tedy právě tím, který hledáš. Musíš však počítat s tím, že je nutné udržet vzdálenost a směrování vzhledem k nástroji. Ze studiových mohu doporučit kondenzátorový AKG C 414 nebo dynamický Electro-Voice RE 20. Mimochodem, taky jdu do kolen z toho, jaký zvuk má na nahrávkách můj oblíbený Michael Brecker...

 

Tvůj strýc Yllas

Psáno pro časopis Muzikus