Akordy? A jaké? 22. - X13

Akordy? A jaké? 20 - X13
Akordy? A jaké? 20 - X13

Dnes se podíváme na akord obecného značení X13, který si konkrétně přiblížíme na souzvuku A13.

 

Název: Tercdecimový akord

Označení: A13

Vzorec: č1, v3, č5, m7, v9, č11, v13 (neboli obecně X11 + v13 nebo X9 + č11 + v13 nebo X7 + v9 + č11 + v13 neboli v podstatě Xdur + m7 + v9 + č11 + v13)

 

Pozn. č. 1: Občas bývají tyto akordy uvedeny bez undecimy neboli bez č11. Ovšem z hlediska základů tvorby akordů jde o logický postup, proto si zde vzorec uvádíme v plném tvaru.

 

Obecná poučka: „Třináctky“ v sobě vždy zahrnují malou septimu (čili septimový akord, sedmičku), velkou nónu (z akordů nónových, které v sobě již zahrnují všechny tóny „sedmiček“), čistou undecimu (čili akordy X11, zahrnující v sobě všechny tóny akordů X9) a přidanou tercdecimu, třináctý stupeň.

 

Pozn. č. 2: Opět může zaznít otázka, proč se místo třináctky nepíše šestka, když jde přece o tentýž tón, „pouze“ oktávově posunutý. A navíc v kytarových akordech vůbec nemusí jít o oktávově posunutý stejný tón už jenom z hlediska technicky možné realizace hmatu na hmatníku? Odpověď je taková, že z hlediska terciového systému tvorby akordů zde k undecimovému akordu, tedy šestizvuku, přidáme další tercii. Takže třináctka, sedmizvuk, se skládá z šesti tercií.

 

Pozn. č. 3: Hloubavější si určitě uvědomili, že při vyjmenování tónů tercdecimového akordu zazní všechny tóny dané stupnice (výjimku tvoří malá septima, zde tón g, součástí stupnice je ale velká septima).

 

První příklad: Obtížněji uchopitelný hmat, zvláště když při jiné tónině bychom měli hrát i nejnižší tón akordu na struně E (takže by nemohla znít prázdná struna A).

 

Druhý příklad: Velmi hezky znějící a obecně oblíbený hmat, navíc dobře uchopitelný, s dobrou použitelností a dobře se hledající na hmatníku.

 

Tip č. 1: V tomto případě můžeme nechat proznít prázdnou strunu A. U jiných akordů ji „přemostíme“ malým barré hmatem (prvním prstem) a strunu utlumíme.

 

Třetí příklad: V tomto případě hezky znějící a dobře uchopitelný hmat, ale u jiných tónin musíme zahrát i příslušný tón, primu, na struně A. Tóny na strunách g a h pak musí být zahrány malým barré 3. prstem.

Psáno pro časopis Muzikus