Akordy? A jaké? 28 - Xmi13

Akordy? A jaké? 28 - Xmi13
Akordy? A jaké? 28 - Xmi13

Dnes si přiblížíme souzvuk obecného značení Xmi13, a to konkrétně na akordu Emi13.

 

Název: tercdecimový mollový akord (vzdálenost mezi prvním a posledním tónem tvoří tercdecimu, třináctku)

Označení: Emi13, Em13, Emin13

Pozn. č 1: Dnes již zavádějící je zápis se znaménkem mínus (např. E-13), označující již překonaným způsobem mollový akord. Mínus by tak při současném značení akordů mohlo být vysvětleno jako zmenšený kvintakord s přidanými intervaly, typickými pro „třináctky“.

Pozn. č 2: Na rozdíl od našich zvyklostí si dnes uvedeme jen dvě možnosti. Existuje jich sice více, ale tyto jsou uživatelsky nejvíce zapamatovatelné a v jejich užití je vzhledem k ostatním hmatům propastný rozdíl. Navíc většina ostatních nezahrnuje právě ty tóny, typické pro akord, o kterých se chceme zmiňovat.

Vzorec: č1, m3, č5, m7, v9, č11, v13 (neboli obecně Xmi11 + v13 nebo Xmi9 + č11 + v13 či Xmi7 + v9 + č11 + v13 či Xmi + m7 + v9 + č11 + v13)

 

Obecná poučka: Mollové „třináctky“ v sobě vždy zahrnují malou septimu, velkou nónu, čistou undecimu a přidanou tercdecimu. Ano, i zde může padnout námitka, proč se místo tercdecimy nepíše sexta, šestka, když jde přece vlastně o „tentýž“ tón, pouze oktávově posunutý? Navíc když v kytarových akordech nemusí jít vůbec o oktávový posun, protože to často technicky není možné zrealizovat? Odpověď je taková, že z hlediska terciového systému tvorby akordů zde k undecimovému souzvuku, tedy šestizvuku přidáme další tercii. Takže tercdecimový akord se vlastně skládá z šesti tercií(!). A co to znamená? Že při vyjmenování všech tónů akordu (zapsaného v notách samozřejmě) jde o vyjmenování všech tónů dané tóniny...

 

První příklad: Orientace na hmatníku je velmi snadná, tento hmat lze vzhledem k pozicím tónů na struně A obecně použít v dalších polohách. Znělost je nutné si trochu pohlídat, z hlediska uchopitelnosti jde také spíše o cvik než o něco zvlášť náročného. Zvukově je zde zvýrazněna tercdecima, nadto není uvnitř souzvuku, ale správně vypíchnuta v nejvyšším hlase.

 

Tip č. 1: Pro tento hmat je možné použít i prázdnou strunu E. Nejde ovšem o univerzální použitelnost, protože by při jiných polohách vznikly tzv. lomené akordy.

 

Druhý příklad: I když zde jde z hlediska univerzálnosti vzhledem k použití na hmatníku o fixaci na tóny na struně E, jde o dobře uchopitelný hmat, nadto s velmi dobrou orientací na hmatníku. Navíc je zde uvedena i v9 (na struně e1).

 

Tip č. 2: K dalším akordům lze využít orientaci dle tónů na struně E, kdy použijeme barré prvním prstem.

Psáno pro časopis Muzikus