Bass profil - Paul McCartney

Bass profil - Paul McCartney
Bass profil - Paul McCartney

Basista, kytarista, skladatel, aranžér a producent, který se proslavil nejen coby člen The Beatles, ale má nesmírně úspěšnou sólovou kariéru, která je dlážděna hity, úspěšnými deskami i neméně úspěšnými turné. Některé jeho linky patří k tomu nejlepšímu, co v basovém světě najdeme, a svým přístupem a tónem ovlivnil celé řady následovníků. Bez něj by byla celá hudební scéna výrazně chudší. Patří také mezi nejbohatší muzikanty s odhadovaným jměním 1,2 miliardy dolarů a je nositelem rytířského titulu.

Začátky

James Paul McCartney se narodil 18. června 1942 v liverpoolském Waltonu rodičům Jamesovi a Mary McCartneyovým. Matka pracovala jako zdravotní sestra v liverpoolské nemocnici a otec se živil jako muzikant.

Oba rodiče Paula podporovali v muzikantství již od dětství. V domě měli piano, na které malý Paul často hrál. Odmítal ale brát hodiny a raději se řídil svým sluchem. Ve čtrnácti dostal od svého otce niklovou trumpetu, ale protože v té době už miloval rock ‘n’ roll a také chtěl při hře zároveň zpívat, vyměnil ji za akustickou kytaru Framus Zenith. Nejprve na ni zkoušel hrát jako pravák, ale to mu moc nešlo. Proto, když podle jednoho plakátu zjistil, že se dá hrát i naopak, přehodil si struny a začal hrát jako levák. Už v té době napsal své první skladby a komponoval je stejně na kytaru jako na klavír. Byl ovlivněn především americkým rhythm ‘n’ blues a speciálně Little Richardem.

 

The Beatles

K prvnímu setkání McCartneyho s Lennonem došlo v červenci 1957, kdy McCartney na církevní slavnosti udivil Lennona a jeho kapelu Quarrymen svou schopností bezvadně hrát nejnovější rock‘n’rollové hity. Prakticky okamžitě dostal lano jako doprovodný kytarista a další zpěvák. V únoru 1958 se připojil McCartneyho kamarád George Harrison jako sólový kytarista a trio se snažilo vystupovat, kdykoliv a kdekoliv to šlo. Během této doby také prostřídali hromadu názvů, ale na Beatles došlo až v srpnu 1960, kdy už s nimi hrál Stuart Sucliffe na baskytaru a měli za sebou i krátké turné po Skotsku jako doprovodná kapela Johnnyho Gentlea.

Krátce poté dostali nabídku na několikaměsíční hraní v Hamburku a narychlo si sehnali bubeníka Petea Besta. Do Hamburku se během následujících dvou let dostali několikrát a pořídili tu i své první profesionální nahrávky jako doprovodná kapela Tonyho Sheridana. Také se na ně začalo chodit v domovském Liverpoolu a místní kluby jim pomalu přestávaly stačit. A také se během roku 1961 rozešli se Stuartem Sutcliffem, jehož basové povinnosti převzal Paul McCartney.

Na začátku roku 1962 začali spolupracovat se svým prvním oficiálním manažerem Brianem Epsteinem, který jim zakrátko sehnal nahrávací smlouvu u EMI Records. Když je předtím nabízel u Decca, dostalo se mu odmítnutí s tím, že „kytarové kapely jsou na ústupu“. Věci se tím daly do pohybu. Po první nahrávací frekvenci vyměnili nepříliš dobrého Besta za Ringo Starra. V té době už Paul a John spolupracovali jako autoři, a tak během druhé frekvence natočili písničky Love Me Do, P.S. I Love You a Please Please Me, které všechny tři uspěly v hitparádách po obou stranách oceánu. Všechny se také objevily na prvním albu Please Please Me, které vyšlo v březnu 1963.

Během několika let se z Beatles stala jedna z nejúspěšnějších, a rozhodně nejvlivnějších, kapel všech dob. Vyprodukovala sérii úspěšných hitů a alb. Zatímco zpočátku byl vedoucím kapely John Lennon, jeho roli během let přebíral Paul McCartney, který se po smrti Briana Epsteina v roce 1967 stal i manažerem kapely. V té době už ale začínala ale mezi muzikanty vznikat řevnivost, která do konce 60. let nabrala takové obrátky, že Paul v roce 1970 z kapely odešel a pro všechny tak skončila jedna zásadní etapa hudebního života.

S Beatles se dali dohromady až jen kvůli projektu Anthology, televizní sérii s doprovodným hudebním materiálem, který zahrnoval i dvě zbrusu nové skladby. Free As a Bird a Real Love napsal a roztočil John Lennon v sedmdesátých letech a zbylí členové pak dohráli své party v polovině devadesátých let.

 

Sólo a The Wings

Po odchodu z Beatles se Paul logicky vrhl na sólovou dráhu. Ještě v roce 1970 vydal své první sólové album McCartney s úspěšným singlem Maybe I’m Amazed. O rok později následovalo Ram, prakticky stejně úspěšné. Nicméně se McCartney rozhodl dát dohromady kapelu, jejíž jádro tvořil on, jeho žena Linda (zpěv, perkuse, klávesy) a kytarista Denny Laine, a jejíž jméno znělo The Wings.

Přesto, že první desky byly relativně neúspěšné, McCartneymu se podařilo i s touto kapelou prorazit a napsat řadu hitů, včetně vánoční Mull of Kintyre, Listen to What the Man Said, Silly Love Songs, With a Little Luck, Band on the Run, nebo bondovské Live and Let Die. V roce 1981 už ale nemá sílu s kapelou pokračovat dál a natrvalo ji rozpouští.

Ještě předtím, v roce 1980, vydává své další sólové album McCartney II s hitem Coming Up. Osmdesátá léta byla pro McCartneyho zlatým obdobím, neboť mu přinesla multiplatinovou spolupráci se Steviem Wonderem v podobě singlu Ebony and Ivory, s Michaelem Jacksonem v podobě dvou hitů Say Say Say a The Girl Is Mine, spolupráci s Davidem Gilmourem ve skladbě No More Lonely Nights a také řadu kvalitních desek Pipes of Peace, Press to Play nebo Flowers in the Dirt.

V devadesátých letech přeci jen trochu ubral plyn, přestože vydal dvě velmi příjemné desky Off the Ground a Flaming Pie a jednu desku rock‘n’rollových cover verzí Run Devil Run s hvězdnou sestavou David Gilmour a Mick Green (The Pirates) na kytaru, Ian Paice a Dave Mattacks (Fairport Convention) na bicí nebo Pete Wingfield (Alan Parsons, Van Morrison) na klávesové nástroje.

Během let se poněkud neúspěšně pokoušel prorazit do světa vážné hudby, kritiky jsou ovšem jeho pokusy přijímány velmi vlažně. V poslední době také natočil singl s Kanyem Westem a Rihannou FourFiveSeconds. Stále vydává desky a především jezdí na turné, z nichž se stávají, čím je Paul starší, větší a větší události, podobně jako u The Rolling Stones.

 

The Firemen a Twin Freaks

V devadesátých letech Paul založil společně s multiinstrumentalistou Martinem Gloverem (aka Youth) projekt The Firemen. Poznali se během mixování alba Off the Ground, stali se z nich přátelé a rozhodli se založit tenhle experimentální projekt, který se hudebně pohybuje od rocku až po elektroniku. Dosud vydali tři alba Strawberries Oceans Ships Forest (1993), Rushes (1998), a Electric Arguments (2008).

V roce 2005 také udělal jednorázový projekt s DJem a producentem Royem Kerrem (aka Freelance Hellraiser). V zásadě se jedná o remixy McCartneyho skladeb, na kterých ale dělali společně. Deska vyšla jako dvojalbum na vinylu a vzešly z něj dva singly.

 

Vybavení

Baskytary

Hofner 500/1 ’61

Hofner 500/1 ’63

Rickenbacker 4001S

 

Aparáty

Vox AC100 (zesilovač)

Mesa Boogie Strategy Eight 88 (zesilovač)

Mesa Boogie Standard Power House PH1000 (kabinet)

 

Efekty

Peter Cornish Custom (multiefekt - ladička, chorus, distortion, přepínání basa/kytara, mute)

 

Struny

Rotosound RS88LD Tru Bass (.065, .075, .100, .115)

 

Diskografie

sólově:

McCartney (1970), Ram (1971), McCartney II (1980), Tug of War (1982), Pipes of Peace (1983), Give My Regards to Broad Street (1984), Press to Play (1986), CHOBA B CCCP (1988), Flowers in the Dirt (1989), Off the Ground (1993), Flaming Pie (1997), Run Devil Run (1999), Driving Rain (2001), Chaos and Creation in the Backyard (2005), Memory Almost Full (2007), Kisses on the Bottom (2012), New (2013).

 

spolupráce:

Wings: Wild Life (1971), Red Rose Speedway (1973), Venus and Mars (1975), Wings at the Speed of Sound (1976), London Town (1978), Back to the Egg (1979);

The Beatles: Please Please Me (1963), With the Beatles (1963), A Hard Day’s Night (1964), Beatles for Sale (1964), Help! (1965), Rubber Soul (1965), Revolver (1966), Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (1967), Magical Mystery Tour (1967), The Beatles (White Album) (1968), Yellow Submarine (1969), Abbey Road (1969), Let It Be (1970);

The Firemen: Strawberries Oceans Ships Forest (1993), Rushes (1998), Electric Arguments (2008);

Twin Freaks: Twin Freaks (2005);

James Taylor: James Taylor (1968), Walking Man (1974);

Steve Miller: Brave New World (1969);

Denny Laine: Japanese Tears (1980), Blue Nights (1994);

Ringo Starr: Stop & Smell the Roses (1981), Vertical Man (1998), Give More Love (2017);

Michael Jackson: Thriller (1983);

Duane Eddy: Duane Eddy (1986);

Johnny Cash: Water from the Wells of Home (1988);

Elvis Costello: Spike (1989);

Carl Perkins: Go Cat Go (1996);

Linda McCartney: Wide Prairie (1998);

Rusty Anderson: Undressing Underwater (2005).

 

Web

www.paulmccartney.com

Psáno pro časopis Muzikus