Hudební patologie XL - Robben Ford - Rumba Blues

Hudební patologie XL - Robben Ford - Rumba Blues
Hudební patologie XL - Robben Ford - Rumba Blues

diagnóza: blues - mollová pentatonika s VI. stupněm

Zdravím. Protože se mi pro tento měsíc nepodařilo sehnat vše potřebné od dalšího českého kytaristy, byl jsem nucen zamířit zpět do světových vod a vybral kytaristu, a hlavně téma, které vám pomůže velmi jednoduchých způsobem zase o něco obohatit váš výrazový slovník. Kytarista, jehož jméno, nebo přesněji jehož práce, nám zde bude inspirací, patří mezi bezesporu ke světové špičce moderního blues. Vážení a milí, pokud holdujete blues/rock/jazzové muzice a nebo pokud se prostě vážně zabýváte kytarou a náhodu neznáte jméno Robben Ford, doporučuji tento nedostatek napravit! Jde totiž o velmi výrazného a jasně rozpoznatelného kytaristu, s krásným tónem a opravdu úžasným frázováním a rytmickým cítěním. Jeho hra je opravdovou učebnicí bluesové kytary. Pro dnešní díl jsem nevybral, tak jako obvykle, skladbu s jeho řadového CD, ale z důvodu většího důrazu na dnešní téma část učebnicové skladby z jeho školy Robben Ford II: The Blues and Beyond vydanou v roce 1992 u CPP/Belin, inc. Skladba je nazvaná Rumba Blues.

 

Robben Ford - Rumba Blues

Rumba blues je klasická bluesová dvanáctka v G s, řekněme, rumba feelingem (rytmem), na které Robben krásně ilustruje použití alternativní mollové pentatoniky, kde malou septimu nahrazujeme sextou. Takže pro příklad, g moll pentatonika má tyto tóny a intervaly: g - prima, bб - malá tercie, c - kvarta, d - kvinta a f - malá septima. Poslední tón - septimu - tedy nahradíme sextou (tón e) a vzniká nám nová stupnice s tóny g, bб, c, d, e. Tato jednoduchá stupnice je v blues velmi často používaná, protože dává zvuku, díky té sextě g-e, hezkou barvu, kterou slyšíme třeba u mixolydické stupnice. Takže máme mollovou stupnici s blue tónem (malá tercie) a sextou. Použít ji můžeme v podstatě na všech stupních naší bluesové dvanáctky. Pojďme se ještě podívat, co nám dodaný tón e udělá s jednotlivými akordy dvanáctky. V případě G7 tvoří tón e sextu (to bude fungovat výborně, vzniká souzvuk G13), pro subdominantou C7 je éčko akordický tón (velká tercie), to fungovat musí a s dominantou D7 vytvoří tón e libozvučně znějící souzvuk D9 (d-e sekunda nebo nóna). Nyní máme nastudováno, slovní zásoba je utvořena, a teď jak z toho vyrobit hudbu!

Jako velmi dobrá inspirace může posloužit např. studium tohoto partu, protože Robben to dělá fakt dobře. Ukázku použití této, řekněme upravené, pentatoniky můžeme slyšet hned v prvních čtyřech taktech, kdy Robben krásně frázuje do akordu G7. Robbenovo frázováni a rytmická přesnost je vůbec velkou inspirací! Na subdominantu pak slyšíme g moll pentatoniku s malou septimou (řekněme tu normálnější nebo častěji používanou). Fráze se skládá vůči akordu C7 z kvinty, kvarty, sekundy, primy a malé septimy nebo, chcete-li, z tónu rozkladu akordu C9sus4. Hezký je určitě spoj mezi harmonickou změnou G7 a C7. V sedmém taktu se vracíme zpět na tóniku, kde slyšíme krásný mixolydický fór. Zahrajte si například All Blues od Milese Davise a pochopíte, odkud vítr vane :-). Blížíme se k dominantě, na kterou Roben používá stejný fór s pentatonikou, jen se sextou hraje D pentatoniku - d, f, g, a, b (to je ta sexta). Fráze je navíc doplněna o sekundu, tedy tón e. V 10. až 12. taktu se nám nic nového neděje. Robben využívá opět mollovou pentatoniku, tentokráte obohacenou o durovou tercii (11. takt tón b do G7).

 

Diagnóza

Zpestřit si svůj výrazový rejstřík je vždy ku prospěchu věci. A je to vlastně stejné jako například s psaním knihy. Čím lépe znáte jazyk, kterým knihu píšete, tím lépe, s většími nuancemi a vystižněji můžete vyjádřit své pocity, příběhy, nálady atd.

Pokud tedy něco zajímavého uslyšíte, analyzujte si to a zkuste to pochopit. Daleko snadněji se vám bude dařit všechny tyto věci aplikovat do své řeči - hry.

Použití pentatoniky se sedmým tónem nahrazeným šestým může byt určitě přejemným obohacením. Přeji hodně úspěchů.

 

Nová verze patologie - Inspirujte svou hrou ostatní

Pevně věřím, že je mezi vámi spousta výborných kytaristů, a tak jsme se společně s redakcí rozhodli dát příležitost vám všem, kteří byste se rádi formou příspěvku do Patologie prezentovali a trochu se podělili o svůj um i s ostatními. Je to jednoduché, stačí pouze poslat notový zápis a ukázku vašeho sóla, riffu, doprovodu - prostě čeho chcete - a my se zde pokusíme vaši nahrávku analyzovat. Nezapomeňte poslat také nějakou svoji fotografii a taky trochu něco o sobě. Opravdu upřímně se na všechny příspěvky těším.

 

Své příspěvky posílejte na pitevna@muzikus.cz.

Psáno pro časopis Muzikus