Hudební patologie XXVIII - Offspring - Why Don’t You Get a Job?

Offspring - Why Don’t You Get a Job?

diagnóza: „kvintakordy a jejich obraty“

Zdravím, pokud jsme se v minulém díle zabývali tzv. power akordy, mohli bychom k nim dnes přidat jeden interval navíc a sestavit tzv. kvintakordy, případně jejich obraty. Abych vyplnil další přání našich mladších čtenářů, pozvu k nám do pitevny kapelu podobného ražení jako v minulém díle, a to hochy z americké kapely Offspring. Co se týče skladby, výběr padl na hitovku Why Dont You Get a Job? z alba Americana. Ta nám zde dobře poslouží k objasnění dnešního tématu.

 

Kvintakordy

Co tedy vznikne, přidám-li k power akordům (nebo jinak řečeno k intervalu kvinty, viz minulou pitevnu) interval tercie? Vznikne trojzvuk nazvaný kvintakord. Název kvintakord proto, protože jeho nejvyšší hlas je kvinta. Bude mít tedy tyto intervaly: primu, tercii a kvintu. Ty z vás, kteří vědí, že tercii máme velkou a malou a kvintu můžu zvětšit či zmenšit, určitě napadá, že budeme mít v závislosti na možnostech těchto intervalů kvintakordů hned několik.

Tak tedy, sestavit můžeme kvintakord durový - prima, velká tercie a čistá kvinta (například C), dále kvintakord mollový - prima, malá (mollová) tercie a čistá kvinta (Cmi), dále zmenšený - prima, malá tercie a zmenšená kvinta (C5char1) a ještě zvětšený - prima, velká tercie a zvětšená kvinta (C+). No, pro úplnost ještě uvedu dva druhy, tzv. sus akordy, a sice sus2, kdy nahrazujeme tercii sekundou (Csus2), a sus4, kde nahrazujeme tercii kvartou (Csus4). Prima pochopitelně zůstává a kvinta je čistá. V dnešním díle si vystačíme pouze s durovými kvintakordy.

 

Why Don´t You Get a Job?

Z této písně jsem zapsal dva nosné doprovodné patterny či riffy, které se ve skladbě několikrát opakují. Prvním je doprovod, kterým skladba začíná po osmitaktové předehře (viz nahrávku). Zde slyšíme, jak se nám střídají tři základní harmonické funkce - tónika, subdominanta a dominanta. Protože jsme v tónině F dur (jedno char1 v předznamenání), jde o durové akordy, nebo abych tedy byl přesnější, durové kvintakordy F, Bchar1 a C. Z předchozího odstavce víme, že durový kvintakord má intervaly prima, velká tercie a čistá kvinta. Pro naše akordy to znamená, že mají tóny f, a, c (F); bchar1, d, f (Bchar1) a c, e, g (C). Když se teď podíváme do notového zápisu na jednotlivé noty, zjistíme, že to tak opravdu je. Jen s tím rozdílem, že některé tóny, potažmo intervaly, se v akordu opakují či hrají v jiném pořadí než prima-tercie-kvinta. Například první akord hrajeme v pořadí 1-3-5. U druhého akordu Bchar1 hrajeme základní tón bchar1, potom kvintu f pak v oktávě je nejvyšším hlasem tercie d. C dur je hraný v pořadí tónů 1-3-5.

Zajímavé můžou pro nás být takty 9-12, kde se mění rytmický pattern doprovodné kytary. Zde si všimněte, že akordy hrajeme nejenom na jiném místě na hmatníku, ale hlavně v basu akordu není základní tón! Jde tedy o takzvané obraty akordu. To znamená, že můžeme pořadí tónu v akordu pozměnit, například tak, jak vidíme zde. V basu hrajeme kvintu, potom základní tón a nakonec tercii. Takto sestavený akord se už bude sice jmenovat kvartsextakord, ale jeho značka bude pořád stejná. V našem případě jde tedy pořád o akord F. Obrat můžu pochopitelně udělat i od tercie 3-5-1, takto mi vznikne sextakord.

 

Diagnóza

Ovládat stavbu a všechny obraty kvintakordů po celém hmatníku by mělo byt samozřejmostí pro každého kytaristu, ať už hraje punk či jazz. Pokud si tyto věci osvojíte a začnete je používat, můžete si pogratulovat, že jste postoupili od táborákového hraní o pěkný stupínek dopředu. Na trhu určitě existuje spousta učebnic, které se tímto tématem zaobírají, nebo poproste o vysvětlení svého lektora. Uvidíte sami, jak se vám zase o něco pootevře hmatník a vaše doprovody můžou být daleko zajímavější a propracovanější. Přeji hodně úspěchů!

Psáno pro časopis Muzikus