Hudební patologie XXXV - Michal Pavlíček - Tesklivá

Hudební patologie XXXV - Michal Pavlíček - Tesklivá
Hudební patologie XXXV - Michal Pavlíček - Tesklivá

diagnóza: e moll aiolská

Vážení a milí, dnes si představíme dalšího velikána české kytary, a to mistra Michala Pavlíčka. Kytaristu s obrovským záběrem, skladatele filmové a scénické hudby, producenta atd, no a vše, co dělá, dělá na výbornou! Myslím, že není v Česku kytarista, který by Michala nezaregistroval, ale i přesto alespoň krátké info. Michal je jedna z vůdčích postav Pražského výběru, skupiny Stromboli, Big Heads, BSP... Spolupracuje jako producent či autor s mnoha interprety, např. s Ivou Marešovou, Načevou, Bárou Basikovou, Zuzanou Michnovou (CD Rány - mimochodem nádherná deska) a spoustou dalších. Autor nespočetného množství scénické hudby, filmové hudby či muzikálu. Bližší info na www.michalpavlicek.com. Když teď budeme mluvit o Michalovi především jako o kytaristovi, za povšimnutí určitě stojí jeho krásné frázovaní, podle kterého ho snadno identifikujete, cit pro tón a hlavně pro výběr tónů, výborná kompozice a stavba sól, technika, která ale nikdy nezastiňovala nápady, a koneckonců perfektní rockový zvuk. Na něm se mi líbí obzvláště práce s prostorovými efekty, jako jsou hally či delaye, to má, myslím, Michal zmáklé výborně (možná nejlíp:-)). Vybrat krátký úryvek do našeho workshopu bylo těžké, záběr je široký a o všem, co by se použilo, by se dalo dlouze psát. Úplnou náhodou se mi však nedávno dostala do rukou publikace Čeští mistři rockové kytary a v ní jsem našel Michalovu skladbu Tesklivá. Část sóla si tady dnes ukážeme.

Hudební patologie XXXV - Michal Pavlíček - Tesklivá
Hudební patologie XXXV - Michal Pavlíček - Tesklivá

Michal Pavlíček - Tesklivá, part E

Z této skladby jsem vybral krátký úryvek (část sóla) v e moll, kde slyšíme krásné využití tzv. e moll aiolské (přirozené moll) stupnice, ze které Michal skládá velmi smysluplně jednu frázi za druhou. Pojďme si nejprve tuto stupnici připomenout. E moll aiolská má jeden křížek v předznamenání a má intervaly a tóny - primu e, velkou sekundu fchar1, malou tercii g, čistou kvartu a, čistou kvintu h, malou sextu c a malou septimu d. Úryvek (první fráze) začíná tónem e na posledních dvou dvaatřicetinách (tempo je 52 bpm, takže nebojte, jde to uhrát :-)) a končí na septimě, tedy tónu d (v base slyšíme tón e). V dalším taktu je motiv trochu modifikován, a to jak rytmicky (triola na druhé době), tak i tónově, kdy fráze tentokrát končí tónem a a jde hezky za změnou harmonie (v base slyšíme změnu na tón a). Opravdu hezká práce s motivem! Za povšimnutí stojí i určitá exprese (můžeme říci feeling), se kterým jsou obě fráze zahrané. No a krásný zvuk strata:-). Ve třetím taktu (v base opět slyšíme tón e) se nám motiv dále rozvíjí a končí ve čtvrtém taktu hezkou, téměř klasickou, sekvencí (sekvence - pravidelný sled tónů, uspořádaných do opakující se struktury. Je tvořena krátkým motivem, který pak přenášíme nahoru či dolů po stupnici) ve stupnici. Pokračujeme dalším šestým taktem, kde hrajeme „santanovský“ triolový lick, který je dál rozveden v další frázi (šestý a sedmý takt). V osmém taktu slyšíme, myslím, pro Michala Pavlíčka tolik typickou šestnáctinovou až funky frází, která dál přechází v další čítankovou sekvencí v e moll aiolské stupnici (devátý takt). Tímto naše ukázka a stručný rozbor končí. Sólo ve skladbě pokračuje ale dále (doporučuji poslech, stáhnutí a následné naučení se :-)). I přes takto krátkou ukázku můžeme vyčíst z Michalovy hry jeho obrovský cit pro tón, pro melodii či frázování. Při nacvičovaní určitě použijte metronom a vše se snažte zahrát rytmicky co nejpřesněji, to je totiž jedno z kouzel Michalovy hry, všechny fráze jsou zahrané s rytmickou přesností a přehledem.

 

Diagnóza

Doporučuji se nejprve mollovou aiolskou stupnici dobře naučit nejen zahrát ve všech polohách na hmatníku a ve všech tóninách, ale také se ji naučit dobře slyšet. K tomu může pomoct i to, že se naučíte ji zpívat. Se stupnicemi pak můžete pracovat dále v procvičování libovolných sekvencí, které pak může hrát jak vertikálně, tak horizontálně po hmatníku, jako například Michal Pavlíček v této ukázce. A jak si jednotlivé sekvence vytvářet?

Např. si napište libovolné upořádání intervalů za sebou a pak jej přenášejte nahoru či dolů v dané stupnici. Čísla znamenají jednotlivé intervaly ve stupnici, např. 123, 234, 345, 456, 567... V tónech pro e moll by to bylo e-f#-g, f#-g-a... nebo složitější 1675, 2716..., což je v e moll e-c-d-h, fis-d-e1-c, atd.

Přeji tedy hodně úspěchů!

Psáno pro časopis Muzikus