Hudební psychologie - 9. díl - Extrémní metal - část první

Hudební psychologie - 9. díl - Extrémní metal - část první
Hudební psychologie - 9. díl - Extrémní metal - část první

Co lidi vůbec vede k tomuto druhu hudby? Já jsem například k určitým kapelám jako Sepultura a Death dospěl ke konci základní školy z rebelie a také z fascinace extrémem, který byl v době, kdy jsme všichni poslouchali Guano Apes a Lennyho Kravitze, radikální. Zájem se prohluboval, když jsem v pubertě nedobrovolně opustil Českou republiku a nějak jsem se s touto hudbou více ztotožnil. Dodnes jsem velmi vybíravý, ale místo hororu raději sáhnu po extrémním metalu.

20. století je poznamenáno celosvětovými hybnými silami, jež zasáhly vše. Nemůžeme si ovšem myslet, že zde kráčí o nějaké oficiální působení ekonomickopolitických sil či náboženských hnutí. Mám na mysli síly, které spolupůsobily při rozpadu např. Římské říše. Řečené síly působí vždy a nezávisí na tom, co si o nich myslíme či zda je uznáváme. Říkejme jim latentní síly, zkráceně LS. Jejich dopad se může projevit rozdílnou měrou - rozpadem velkého státního útvaru, válkou, společenskou změnou, atd. Umění všeobecně, pro nás hudba, vytváří první signály pozorovaných jevů. Umělci vždy o nějaký čas dříve reflektují svou tvorbou společenské jevy, které ostatní nevnímají a podceňují.

 

Hudba, zvláště rocková, je předjímajícím signalizátorem. 60. léta přinesla rockovou hudbu s jejím rychlým a neustálým vývojem. Zvýšená citlivost umělce - rockového hudebníka - nedá takovému člověku zůstat netečným vůči tomu, co cítí, vnímá a prožívá. Rocker většinou ani neví, proč se chová určitým způsobem, a hraje specifickou hudbu. Je tažen neviditelným lanem LS. Vnímá rozpor mezi tím, co prožívá, a světem řítícím se za svými politickými a ekonomickými hrami v touze vše ovládat a vlastnit. Rocker použije stávající hudbu, okoření ji notnou dávkou frustrace, zklamání a rozporů, pocukruje to přiměřeně depresemi, alkoholem a drogami, a je tu nový hudební - rockový - styl. Z hard rocku máme heavy metal a postupně se strašidelnou děsivou a extrémní pódiovou prezentací thrash metal s death metalem. Co tedy lidi vede k hraní zmíněné rockové hudby, k jejímu poslechu a mnohdy až nezřízenému obdivování? Mimo globální vlivy LS, jak již bylo řečeno, zde rovněž působí naprosté ideové vakuum, což se týká celého světa, a zároveň absence takového duchovního hnutí, které by už konečně učinilo lidstvo lepším. Každý člověk podvědomě vnímá zmíněné vlivy. Většina je ovšem zaplaší. Rocker tím vším naplní svou hudbu, svou pódiovou i osobní prezentaci. Čím je svět zmatenější a tzv. svoboda rozsáhlejší, tím je i rocková hudba ve svých projevech radikálnější. Rebelie a fascinace zvláště dospívajících s tím naprosto souvisí a mládež, jejíž radikálnější část se s takovou hudbou identifikuje, se logicky řadí po bok svých rockových idolů.

Hudební psychologie - 9. díl - Extrémní metal - část první
Hudební psychologie - 9. díl - Extrémní metal - část první

Fanoušci nebo provozovatelé extrémního metalu jsou tomuto žánru věrni celý život. Jistě se nedá mluvit o hře na tvrďáky, nebo že by to dělali jen ze srandy.

Člověk si vytváří v průběhu života určitý světonázor. V případě, že je konkrétní proud spojen s rockovou hudbou a extrémní životní postoje nacházejí svou projekci v extrémním rocku, je vše na svém místě a může to opravdu vydržet celý život. Člověku se může během života přihodit i několik změn. Zažil jsem jako dítě uvolnění kolem roku 1968. Následný tvrdý zvrat byl další změnou, kterou jsme nějak museli přijmout. Sametová se jevila nadějně. Také už jsme zcela jinde. Myslel jsem si kdysi, že budu hrát a poslouchat celý život jazz. Přišla muzikoterapie a vše změnila.

Psáno pro časopis Muzikus