Kde vzít a nekrást - Plastique

kde vzít a nekrást - Plastique
kde vzít a nekrást - Plastique

Plastique znamená plast nebo plastový. Matichar4re plastique je umělá hmota. Plastique může také znamenat plastický, reliéfní nebo tvárný. Sloveso plastiquer lze zase přeložit jako „vyhodit do povětří plastickou trhavinou“. V našem případě je Plastique virtuální instrument, který tak trochu splňuje od každého něco. Na jednu stranu zní poněkud umělohmotně, na druhou stranu je docela tvárný. A když si dostatečně pohrajete s nastavením, může dojít i na to poslední. Britští tvůrci, fungující pod značkou de la Mancha (jakkoli zní název exoticky, většina softwaru prý vzniká na laptopu v londýnských dopravních prostředcích), mají na kontě řadu netradičních VST plug-inů (bohužel jen pro Windows). Při programování tohoto subtraktivního syntezátoru se nechali inspirovat historickým nástrojem Casio HT-700. Plastique je založen na dvou laditelných a synchronizovatelných oscilátorech, přičemž každý nabízí paletu 31 vlnových průběhů, pocházejících právě z HT-700. Syntetezátor dále obsahuje konfigurovatelný frekvenční „cutoff“ filtr s resonancí, čtyřsegmentovou amplitudovou i výškovou obálku, LFO jednotku synchronizovatelnou s tempem (10 průběhů, modulace výšky a filtru) a arpeggiator a dvě DSP jednotky. Arpeggiator je jednoduchý, ale dobře použitelný, obsahuje šest režimů s volitelným rozsahem v oktávách. Zajímavostí je parametr Ratio, který udává úpravu délky not v generováných průbězích - nastavením hodnoty např. na 20 % lze docílit ostrého staccata. K dispozici jsou také efekty delay a chorus. Delay je synchronizovaný s tempem, chorus zní hodně osmdesátkově. Plastique umožňuje směšovat signál z cest obou oscilátorů v libovolném poměru a navíc obsahuje algoritmy pro redukci kvality Lo-Fi a Dirt. Aby toho nebylo málo, pomocí funkce Drift lze přidat nepatrné či výraznější kolísání výšky v nastavitelném intervalu, aby byl výsledný zvuk ještě více retro. K vyzkoušení vývojáři dávají k dispozici 64 továrních programů. Myslím, že Plastique by mohl nadchnout hudebníky, kteří hledají umělohmotný zvuk synťáků z 80. let a přitom chtějí mít jeho tvorbu zcela pod kontrolou.

Psáno pro časopis Muzikus