V dnešním díle ještě zůstaneme u zvuků z legendárního MiniMooga a podíváme se na jiný sólový zvuk, tentokrát ve skladbě The Seventh Day od Jana Hammera, českého rodáka žijícího v USA (ze sólového alba The First Seven Days, 1975). Jeho sólové desky ze 70. let možná nejsou tak známé jako jeho spolupráce s Mahavishnu Orchestra, Jeffem Beckem nebo pozdější projekty (Miami Vice apod.), ale vřele je klávesové obci doporučuji, mimo jiné i pro skvělou hru právě na MiniMooga. Přestože bylo Hammerovou specialitou na tomto nástroji zejména dosažení co nejvěrnější simulace kytarového zvuku, tento zvuk se o to primárně nesnaží, je více „samonosný“. Ve skladbě ho uslyšíme od času 0:47 do konce skladby.
Opět začneme slovním popisem zvuku. Je spíše jemný a úzký, zní jen v jedné oktávě ve střední poloze (v závěru skladby výše), z akustických nástrojů připomíná snad něco mezi klarinetem a zobcovou flétnou. Používá rychlý náběh, i když ne extrémně, na začátku zvuku můžeme slyšet barevnou „špičku“ filtru, která rychle zmizí a změní se v příjemný kulatý tón, který je někde doplněn vibratem a ohýbáním tónu. Doznění tónu je rychlé takřka maximálně. Při pozorném poslechu si můžeme všimnout i efektu legata, kdy obálka (zejména filtru) nenastoupí na každém tónu znova, ale zvuk se „sváže“, čímž se dá dosáhnout pestrosti ve frázování podobně jako perkusí u Hammondů.
Realizace zvuku je poměrně jednoduchá, vystačil by na ni i nástroj s jedním oscilátorem (tím lépe pro ty z vás, kteří by chtěli zvuk vytvořit na jiném nástroji). Ten nastavíme na obdélníkový průběh vlny (square), který má potřebný „klarinetový“ charakter (obsahuje jen liché harmonické). Oktávová poloha je základní osm stop, pokud by nám na klaviatuře nestačil rozsah v závěru skladby (kolem 4:40), můžeme ji přepnout na čtyři stopy. Zvuk je ale poměrně kulatý a zavřený, čehož docílíme nastavením filtru na ořezávací frekvenci kolem 200 Hz (u jiných nástrojů přepneme filtr na typ LPF se strmostí 24 dB/oktávu). Pro „nosovější“ zvuk můžeme přidat i trochu rezonance. Důležité je správné nastavení rozsahu ovládání filtru obálkou, zde cca 55 %. Attack obálky filtru i zesilovače má asi 150 ms, obálka zesilovače má nulový decay a maximální sustain, zatímco filtr má decay okolo 500 ms a sustain asi 55 %. Tím se zvuk postupně barevně zavře, ale dynamicky nezmizí. Poslední dva důležité parametry zvuku jsou rozsah kolečka ohýbání tónu dva půltóny a nastavení vibrata, které je v originále nastaveno hudebně příjemně tak, aby odpovídalo asi osminovým hodnotám v daném tempu (BPM okolo 140). Některé nástroje toto umí nastavit automaticky (MIDI synchronizace LFO), jinde musíme nastavit přímo 4,6 Hz. U MiniMoogu toho dosáhneme zapnutím modulace oscilátoru, oscilátor 3 přepneme na LO (bude fungovat jako LFO) a ladění na asi o 16 půltónů výš než normál. Za domácí úkol můžete zkusit zjistit, co se stane se zvukem od 4:58 dále.
