Klávesákovo zamyšlení - Analýza a programování zvuku v praxi II

Klávesákovo zamyšlení - Analýza a programování zvuku v praxi II
Klávesákovo zamyšlení - Analýza a programování zvuku v praxi II

V dnešním díle se již podíváme na konkrétní zvuk, a sice známý sólový zvuk z písně Welcome to the Machine od skupiny Pink Floyd (z alba Wish You Were Here). Najdeme ho i na sólových projektech Rogera Waterse, například na DVD In the Flesh. V originále je hrán na legendární syntezátor MiniMoog, pro náš účel použijeme jeho softwarovou simulaci MiniV od firmy Arturia, která věrně napodobuje i grafickou vizáž originálu, podle obrázku se tak dá zvuk nastavit i na jiných simulacích nebo originálu. S trochou úsilí při „převodu parametrů“ můžete nastavit zvuk i na jiném podobném nástroji.

 

Nejprve si zvuk zanalyzujme a slovně popišme. Je „široký“ (tj. hraný v několika oktávách zároveň), tučný, výrazně agresivní, s rychlým náběhem a dozněním. Na počátku má ostrou špičku ve výškách, která s drženým tónem chvíli vydrží a postupně zmizí. Krátký, ale dobře zřetelný klouzavý nástup výšky tónu (v terminologii syntezátoruu Portamento). Poměrně rychlé vibrato, které má měnící se hloubku a není slyšet vždy. Důležitou součástí zvuku je efekt delay s pouze jedním opakováním, které je ovšem velmi výrazné a dobře slyšitelné.

 

Nyní pojďme projít jednotlivé části podle základních obvodů syntezátoru. Základní barvu a výšku tónu určuje oscilátor. Širokopásmovosti zvuku je dosaženo použitím všech třech oscilátorů (nastavení stop 16’, 4’ a 2’) nastavených na pilový průběh, který má největší průraznost. Poměrně důležitým detailem je i jemné odladění (oscilátor 2 o 1 cent dolů, oscilátor 3 o jeden cent nahoru), tak získá zvuk větší „analogovost“ i dráždivost. Hlasitosti oscilátorů jsou nastaveny v procentním poměru zhruba 80 : 100 : 65. Nezapomeňme zapnout efekt Portamento (zde ovšem nazývaný hudebně logičtěji jako Glide) a Legato, které nám zaručí, že při legatové hře se nám nespustí obálka pokaždé znova. Vibrato vytvoříme nastavením LFO na trojúhelníkovou vlnu a rychlost cca 7,80 Hz (LFO najdeme na MiniV na skrytém panelu aktivovaném „otevřením“ odklopného panelu). Musíme nastavit i modulační zdroj (LFO) a cíl (VCO 123 FM).

 

Ruční ovládání vibrata přiřadíme modulačnímu kolečku, opět zdroj (Mod Wheel) a cíl (LFO AM). Dále nastavíme filtr na spodní ořezávací frekvenci (20 Hz), rezonanci (zde zvanou Emphasis) na cca 60 % a hloubku ovládání filtru obálkou (Amount of Contour) jako maximum. Obálka filtru má nulový attack, decay asi 3600 ms, sustain level 0 %. Obálka zesilovače má také nulový attack, nicméně decay je cca 1550 ms, sustain level 100 %. Tak dosáhneme výrazné změny barvy v průběhu drženého tónu, který se postupně barevně „zavře“. Zbývá nastavit efekt delay, a to s časem zpoždění 220 ms, úroveň zpětné vazby (Feedback) 0 % - chceme pouze jedno opakování, poměr suchého a procesovaného signálu (dry/wet) je asi 65 : 35. Zkusit napodobit zvuky analogových syntezárů (s jejich typickými vlnovými průběhy) v nahrávce dobře slyšitelné je pro začátek ideálním cvičením, takže vzhůru do toho!

Psáno pro časopis Muzikus