Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce 12.1: klasická hudba (3. díl)

Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce 12.1: klasická hudba (3. díl)
Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce 12.1: klasická hudba (3. díl)

Dnes nás čeká období, které začíná Bílou horou roku 1620 a končí roku 1781, kdy bylo zrušeno nevolnictví.

Proč zrovna tyto dva okamžiky dějin?

Po Bílé hoře totiž odešla do ciziny řada výrazných hudebních osobností, což se na dalším vývoji české barokní hudby nepodepsalo nejlépe.

 

A druhé datum?

Nyní nám k vysvětlení stačí, že zrušením nevolnictví se do měst dostává mnoho hudebníků z českého venkova. O tom ale až příště.

 

Takže díky Bílé hoře byla česká barokní hudba chudší než evropská?

Ne chudší, ale jiná. Nesla se v mnohem lidovějším tónu, za její popularizací stáli většinou venkovští kantoři.

 

Co a kde se všechno tedy hrálo?

I zde hrály významnou roli šlechtické soubory, světskou hudbu ale provozovala i hudební tělesa v klášterech. Dostává se k nám také opera, v instrumentální hudbě se vedle polyfonie stále více zvýrazňuje homofonie, jež stojí za vznikem orchestru, který se orientoval zejména na doprovod sólového partu jednoho nebo více nástrojů.

 

A známe nějakého českého skladatele z té doby?

Nejvýznamnějším je Adam Michna z Otradovic.

 

Ten přece napsal Chtíc, aby spal, ne?

Ano. Vícehlasé duchovní zpěvy tohoto jindřichohradeckého skladatele a varhaníka vyšly ve dvou sbírkách, Česká mariánská muzyka a Svatoroční muzyka. Velmi zajímavá a pro kytaristy podnětná je Loutna česká.

 

A další osobnosti?

Mohli bychom sem zařadit Pavla Josefa Vejvanovského, autora řady světských skladeb s velkým podílem dechových nástrojů, dále Jana Dismase Zelenku, který proslul svou technikou kontrapunktu a také i Bohuslava Matěje Černohorského, známého organizátora hudebního života.

Psáno pro časopis Muzikus