1MORE Piston a Triple Drive - sluchátkové „špunty“

Sluchátkové „špunty“ značky 1MORE, modely 1M301 a 1MEJE0002

Tak mi poštovní holub donesl v zobáčku další balíček na otestování. Nasedl pak do dodávky a odjel jinam. V ekologickém balení mi tak přišly dva páry pěkně vypadajících a pěkně taky hrajících sluchátkových „špuntů“ značky 1MORE. Tady bych asi mohl článek ukončit, ale ještě chvíli s vámi budu laškovat.

Kolem a kolem

Pár slov k termínu „špunty“, ať už ho nemusím psát s uvozovkami. Zopakuji tak sice už sepsané (viz třeba Muzikus 2/2012, strana 70), ale opakování je, jak známo, matkou zblbnutí. Takže od těch největších.

Sluchátkům, jež svými náušníky obklopují celý váš boltec dokola kolem, se říká circumaurální (anglicky circum-aural). Bývají uzavřená i otevřená, což znamená, že zadní, tedy vnější, stěna jejich sluchátkové mušle je neprůzvučná nebo průzvučná. To lze většinou poznat okem, protože otevřená mají zvenku mřížku nebo nějaký chabě maskovaný otvor, zatímco zavřená jen logo, nápis, uchycení mostu nebo nic. Vzhledem k tomu, že jejich náušníky kryjí i část obličeje, maskují tak částečně i kostní slyšení (tedy vnímání zvukových vibrací přes kost skalní, tedy tu, skrz níž náš zvukovod proniká do hlavy), a docela dobře tak odtlumí posluchače od jeho okolí. Nehodí se proto pro venkovní poslech, protože s nimi ztrácíte akustickou orientaci a mohli byste tak vstoupit pod něco jedoucího. Ve studiích a doma v křesle bývají vynikající. Poslech vleže je pohodlný pouze „na mrtvolu“, tj. na zádech, protože vleže na boku vám sluchátka překážejí a musíte se různě podkládat polštáři, aby tomu tak nebylo.

Dalším typem jsou sluchátka supraaurální. Termín znamená, že náušníky sluchátkových mušlí leží na boltcích, neboť jsou zhruba stejně velké jako ony. Sluchátka tlumí posluchače od jeho okolí méně a ponechávají mu i jakousi akustickou prostorovou orientaci, což ale taky závisí na hlasitosti reprodukce. Proto se hodí i na sport nebo pro chůzi venku. Dělají se častěji uzavřená, protože volnější utěsnění mezi vnitřkem a vnějškem mušle spíš propustí nějaký ten akustický zkrat (i. e. podfukování vibrujícího vzduchu z prostoru před membránou měniče do prostoru za membránou nejkratší možnou cestou čili mimo vaše slechy) než u sluchátek circumaurálních, což by mělo za následek méně basů. Doma i venku slouží dobře, ale ve studiích jich moc nenajdete. Poslouchání vleže na boku je pohodlnější, protože sluchátka mají menší mušle.

U menších sluchátek už terminologie tak jasná není. Sluchátka nemající náušník a jež nasazujeme buď k ústí zvukovodu nebo rovnou kousek do něj - obojím angličtina říká intra-aural nebo in-ear. K ústí zvukovodu mezi kozlík a „protikozlík“ (latinsky tragus a antitragus, což jsou ty dvě chrupavčité výstupky zevnitř na spodní části vašeho boltce - kozlík je ta větší zepředu) se vsouvají takzvané „pecky“ (anglicky earbuds). Bývají většinou uzavřené, protože jejich volné uchycení málo brání akustickému zkratu, což by mělo ještě horší podání basů, než mají. Výjimečně jsou mezi nimi i kvalitní výrobky, ty mívají ještě nějaké to přidržování zvenku mostem či klipsy za uši. Obecně a povětšinou ale patří k tomu nejlevnějšímu a nejhůře hrajícímu, co je na trhu k mání. A nemění to ani bezdrátový přenos Bluetooth místo kablíku. Výrazně taky u nich funguje tak zvaný proximity efekt, což znamená, že čím víc si je zarazíte do ucha, tím víc mají basů. Souvisí to s výše uvedeným akustickým zkratem.

Lépe s kvalitou na tom bývají tak zvané „špunty“, což je i tento případ. Nasazují se do ústí zvukovodu, v němž je upevní a utěsní měkké kónické vložky, jež bývají výměnné, případně i volitelné podle velikosti vašeho zvukovodu. Lze si je nechat i odlít přesně na vaši míru. A jelikož je skoro celá sluchátková mušle schovaná v boltci, a není tak v ní moc místa na nějaké rezonanční dutiny, dělají se proto nejčastěji v otevřeném provedení. Na vnější straně špuntu proto bývá nějaký malý, designem maskovaný otvor, jímž sluchátko srovnává svůj vnitřní a vnější tlak. Poznáte to tak, že trošku hrají, když si je přiblížíte k uchu obráceně, tedy vnějškem dovnitř, ale mnohem míň hrají z boku. Proximity efekt u nich trochu funguje taky, ale je méně výrazný, případně patrný jen při částečném vytažení špuntu z ucha, protože obvykle těsní v uších mnohem lépe než pecky. Domácí poslech je kvalitou srovnatelný s velkými či středními sluchátky circum- a supraaurálními a poslouchání vleže nevadí v žádné poloze, pokud se při vrtění nepřiškrtíte kablíkem.

Co je ale u špuntů hodně výrazné, je tzv. efekt „vnitřního hlasu“. Když si s frontmanem brouknete se zavřenou pusou něco do refrénu, nebo k poslechu něco jíte či pijete, budete zpočátku asi sami udiveni, co všechno a jak silně se vám do reprodukce připlete. Časem lze uvyknout. Efekt zmizí, když pusu otevřete - to pak ale vaše mlaskání slyší ostatní. Méně výraznější se tento jev jeví u pecek, ještě méně u circumaurálních, a u supraaurálních sluchátek prakticky neexistuje.

1More - popis vnější

Firma 1MORE, kterážto se k těmto obojím i jiným sluchátkům hrdě hlásí, sídlí v kalifornském San Diegu a výsledky svého vývoje vyrábí v Číně, což bez uzardění píše i na krabicích obojího. Není to vlastně nic proti ničemu, ale je fér to vědět.

1MORE 1M301

Menší krabice a levnější sluchátka. V balení najdete další tři páry vložek z tmavě probarveného průhledného měkkéého silikonu v různých velikostech. Samotné špunty jsou i s kablíkem úhledně smotané v plastovém výlisku vloženém do plastové krabičky tak, aby do ní šly zase vrátit a uživatel se tak vyhnul jinak téměř tradičnímu uživatelskému rituálu před nasazením - roztřepávání a rozmotávání kablíku.

Vlastní sluchátková mušle je z černě eloxované kovové slitiny a má kónický tvar směrem z ucha ven. Přívod kablíku je chráněn poměrně dlouhou trubičkou z téhož kovu s plastovým zakončením.

Zvukovod je ze sluchátkové mušle vyveden ostře šikmo mimo osu měniče v souladu s lidskou anatomií, protože ušní zvukovod taky nevchází do hlavy kolmo k jejímu povrchu. Špunt tak ve sluchátku lépe drží a jeho vnějšek kouká ven přibližně v kolmém směru k ose ucha.

Kablík mají sluchátka červený, ke spojení pravého a levého někde na úrovni ohryzku je hladký, dolů ke čtyřpólovému pravoúhlému jacku je opletený ve stejné barvě. Spojení kablíků je fixováno asi 13 mm dlouhou trubičkou z téhož kovu.

Hmatník konektoru je opět z téhož kovu jako sluchátko s asi 15 mm dlouhým pružným plastovým perforovaným přechodem. Kontakty pravoúhlého 1/8” konektoru TRS, tedy běžného jacku 3,5 mm, jsou pozlacené.

Kabelové trojtlačítko s miniaturním komunikačním mikrofonem je na kablíku pod pravým sluchátkem. Pouzdro má z černého plastu, tlačítka jsou z téhož kovu jako ostatní vzhledové části. V příslušenství je ještě malá kovová klipsička a pouzdro z měkké látky s kovovým pružným závěrem.

1MORE 1MEJE0002

Na první pohled vypadá model 1MEJE0002 úplně stejně, jenom tam, kde 1M301 mají černě eloxovaný kov, tam je u 1MEJE0002 kovová slitina stříbřitě přírodní a kablík není červený, leč černý, ale zdání tu klame. Šuplera praví, že jeden špunt 1M301 má bez zvukovodu 15,8 mm do hloubky, 14,1 mm v průměru, a jedno sluchátko váží nějakých 3,5 . (Zváženy oba špunty dohromady na kuchyňské váze s asi 10 cm kablíku, jehož větší zbytek ležel na stole, a výsledek pak podělen dvěma. Do lékárny se mi s nimi nechtělo.) U 1MEJE0002 mají špunty hloubku nějakých 16,7 mm, průměr 13,9 mm a váha jednoho je asi 4 g. Z toho dovozuji, že i vnitřek budou mít jiný, což se potvrdilo i poslechem, a uváděny jsou u nich i jiné parametry.

Ovšem cenu dražších sluchátek dělá do značné míry příslušenství. Prodejní krabice je větší, vyvedena je v tlumených elegantních barvách. Náhradních vložek je osm párů různých velikostí i tvrdosti. Vlastně měkkosti. Přenosná etue je z voňavé kůže s uzávěrem na magnet, vyšitá zevnitř umělým semišem.

Dalším příslušenstvím je kovová kabelová klipsička, hodně malá na to, aby se někde brzy ztratila, a taky konektorová redukce dvou monofonních (dvoupólových) jacků-samců v pevné rozteči půl palce (12,7 mm) do jedné jackové samice. Teď mě sice nenapadá, u kterého přístroje ji lze využít, ale někde asi ano.

Kabelové trojtlačítko

Po připojení k mobilům či tabletům Apple funguje kabelové trojtlačítko tak, že jeho horní částí (tou blíž k hubě) zesilujete hlasitost, dolní zeslabujete. Krátký stisk na střed slouží za start či stop, krátký dvojstisk nažene do vašich oušek následující skladbu a trojstisk vrátí tu předchozí. Dlouhým stiskem aktivuje hlasovou asistentku Siri a pak už záleží na tom, jak je vaše hlasová služba nastavena, jestli na povel „play“ spustí hudbu, nebo vám tablet začne vytrhávat kopřivy na zahradě. U novějších mobilů Apple vyvstává drobná potíž s konektory, protože už nemají na sobě samici TRS osminu palce (tedy obvyklý jack 3,5 mm), ale to snad pořeší nějaká ta kabelová redukce.

S operačním systémem Android zase může nastat ta potíž, že tímto systémem je vybaveno kde co, a některé levnější tablety třeba neumějí reagovat na sluchátková tlačítka vůbec a u čtyřpólového jacku ignorují zem. Mezi námi děvčaty - společná signálová zem je u čtyřpólového jacku až na druhém proužku odspodu, zatímco pata kontaktního pole slouží právě tlačítkům. Pokud tedy připojíte kabel do nevhodného přístroje, tlačítka jen trochu přidají či uberou sluchátkům basy tím, jak je přizemní, anebo krmí jen rozdílovým signálem mezi kanály. Řešením pro levné krámy je tak sluchátková prodlužovačka, krátký kablík samec-samice s pouze třípólovými jacky a na tlačítka úplně rezignovat. Tak se neshoda v kontaktech většinou napraví.

U standardně inteligentních Androidů kamarádících se standardem CTIA, fungují kabelová tlačítka stejně jako u Applu. Jo, a dírku pro pidimikrofon má modul na spodní straně proti tlačítkům.

Měření, poslech a dojmy

Napřed ohm-metr. Zní to jako samozřejmost, ale často není - shoda stejnosměrných odporů pravého a levého špuntu (30,4 Ω u 1M301 a 29,9 Ω u 1MEJE0002) svědčí o svědomité výrobě, že jim to nepadá z výrobní linky, jak to zrovna vyjde.

Teď poslech. Jak praví jeden z Murphyho zákonů, čím je zařízení univerzálnější, tím hůř svým účelům slouží. Myslím teď mobilní telefony, jež mají být hlavním zdrojem signálu pro testovaná sluchátka. Nebývají to ani jakostní foťáky, ani ty nejjakostnější zdroje zvukového signálu. Oba modely testovaných sluchátek jsou konstruovány jako příslušenství k mobilu či tabletu, ovšem úroveň zvuku limituje vždycky ten nejhorší článek zvukového řetězce, což v tomto případě nejspíš nebude ani jeden z testovaných modelů, ale může jím být právě ten mobil či tablet, pokud se to nezadrhlo už někde ve studiu při pořizování nahrávky, anebo při její kompresi.

Dalším faktorem je napěťové a proudové buzení sluchátek. U napěťového jsou sluchátka připojena přímo k výstupu zesilovače určeného jen pro ně, u proudového jsou buzena přes odporový dělič, třeba z pomocného výstupu velkého domácího zesilovače. Zvenku to poznáte tak, že u proudového další, do rozdvojky připojená sluchátka výrazně mění barvu i těch prvních.

A to už úplně pomíjím high-endové debaty o tom, jestli vůbec, či jak moc komprese mp3 nahradí čistý nekomprimovaný záznam. (Podle mě záleží na úrovni té komprese. Ale to je jen tak mimochodem.) Poslechový test je pro mě vždycky největším trápením, protože rozdíly mezi kvalitními sluchátky jsou opravdu malé. Navíc ucho si na skoro každé jemné zvukové zabarvení rychle zvykne.

Ke srovnávání jsem pobral špunty Sennheiser v plastové mušli v cenové relaci zhruba mezi oběma testovanými s váhou jednoho asi 2 gramy, pak venkovní, uzavřená supraaurální Sennheiser Momentum On-Ear, dvoje referenční, studiová zavřená circumaurální HD 280 Pro téže firmy a Shure SRH840.

Poslechový dojem všech byl příjemný, a teď babo raď a autore piš. Zvukové zabarvení sluchátek s většími membránami bylo přece jen odlišnější - zejména zvuk studiových byl více srovnaný, určený pro studiový poslech a mixáž. Sluchátka určená pro domácí či venkovní poslech obecně mívají zvuk „navoněnější“, což obvykle znamená lehký zdvih na frekvencích evokujících jednak mohutnost zvuku, zhruba mezi 40 a 100 Hz, a pak vokální alikvoty okolo 2 kHz. To platilo i u testovaných kusů. Levnější 1M301 měly o chlup výraznější vyšší středy, luxusnější 1MEJE0002 hrála o chlup mohutněji v basech, ale rozdíly byly patrné jen při bezprostředním porovnání.

Ještě jsem vzal sluchátka vyvenčit. Kovové kabelové klipsičky jsou užitečné. Pokud nechcete při běžném pohybu zůstat viset na první klice, je dobré protáhnout kablík aspoň z části oblečením. Ale tím se kablíky skoro pořád někde popotahují a tahají špunty z uší ven. Klipsička tomu dokáže do jisté míry zamezit. Pokud jsem měl hlavu v klidu, sluchátka držela a hrála. Při jízdě na kole nebo v běhu, vzhledem k vyšší hmotnosti kovových mušlí, se sluchátka dřív vysunula, narozdíl od lehčích celoplastových. Trochu pomůže, pokud sluchátka prohodíte pravé za levé, osově asymetrický špuntík se tak částečně opře i o váš ušní „protikozlík“ a v uchu vydrží déle.

Závěrem

Oboje testovaná sluchátka mají velmi příjemný pregnantní zvuk a pro domácí i venkovní poslech jsou velmi dobrou volbou. Hlasové i tlačítkové ovládání mobilu je službou navíc. Na prudké sportování vám víc poslouží nějaká s lehčími mušlemi nebo pevným mostem.

Technické parametry

https://global.1more.com/