AKG C314 - profesionální kondenzátorový studiový mikrofon

AKG - při vyřčení těchto tří magických písmen se mi vybaví doba, kdy jsem za hluboké totality jako hudebník začínal s muzikou a jako zvukař s ozvučovací technikou. Coby začínající rocková kapela jsme používali pouze mikrofony typu „Maďar “ (BEAG MD-21n) a pokukovali jsme po těch z Rakouska (AKG D190), které vlastnil místní taneční orchestr, ale tyto nám byly samozřejmě nedostupné.

V devadesátých letech se již situace na českém trhu rapidně změnila k lepšímu a já jsem si již mohl pořídit do kopáku takzvané „vajíčko“ (AKG D112) a do svého nahrávacího studia, spolu se sluchátky od stejné firmy, i kondenzátorový mikrofon AKG C4000B, který spolu s dalšími mikrofony používám dodnes.

Předmětem mého testu bude letošní novinka od firmy AKG, mikrofon C314, který přichází na trh přesně čtyřicet čtyři let poté, co byla představena jedna z největších legend této firmy - AKG C414.

Pozorný čtenář si jistě všimne dvou čtyřek v číselném označení mikrofonu. Je to jenom náhoda? Že by s tím firma už takto počítala? :-) Každopádně k rodině mikrofonů, kde C414 může znamenat otce, patří ještě jeden osmiletý syn, a to mikrofon AKG C214, což je vlastně levnější, a proto i jednodušší verze obou mikrofonů. Pro případ stereofonního záznamu nabízí firma AKG mikrofony i spárované a to u všech tří verzí.

Popis a použití

Mikrofon je dodáván v plastovo-hliníkovém černém kufříku, kde se spolu s ním nachází odpružený plastový držák (pavouk) H-85, molitanový protivětrný kryt („vindšus“) a obyčejná plastová objímka SA-60. Do té bych ale mikrofon, vzhledem k jeho váze, nedoporučoval zasouvat, obzvláště při pódiovém zvučení. Pokud ho nezajistíte například gafou, stoprocentně vypadne. Stačí opravdu malý otřes, což jsem si sám nad peřinou osobně vyzkoušel, mikrofon se vám vydá na cestu k zemi a to mu dobře určitě neudělá.

Samotný mikrofon je celokovový, v černo-stříbrném provedení. Lak je opravdu kvalitní a odolný proti poškrábání. Na přední straně je dvojitý ochranný stříbrný gril zabraňující RF rušení, na zadní straně je gril černý. Na první pohled vidíme, kde je přední strana mikrofonu, což zajisté ocení zvukaři se slabším zrakem. Zepředu vidíme jenom logo, ovládací prvky se nacházejí na zadní straně a na boku mikrofonu. Na levém boku je to přepínač útlumu -20 dB, pod kterým se nachází indikační LED dioda, která indikuje přítomnost fantomového napájení. Při zasunutí konektoru XLR se LED dioda rozsvítí červeně, po třech sekundách zeleně. LED dioda zároveň červeně indikuje přebuzení silným akustickým tlakem a potřebu přepnout přepínač útlumu do polohy -20,dB. Na pravém boku se nachází přepínač, který nám odřízne frekvenční pásmo pod 100 Hz. Strmost HP filtru je 12 dB na oktávu. Jestliže zrovna netočíme kontrabas, piano, velký buben nebo jiné basové nástroje, měl by být filtr zařazen, a to obzvlášť při použití na pódiu, kdy nám, společně s protivětrným krytem, úspěšně odstraní hučení větru, různé bouchance a ruchy, které na pódiu vznikají. Mnohokrát jsem byl svědkem toho, kdy na tento přepínač „mistr zvuku“ zapomněl. :-)

Dostáváme na zadní stranu mikrofonu, kde pod černým grilem najdeme přepínač všech čtyř charakteristik. Jelikož mikrofon obsahuje jednopalcovou duální pozlacenou membránu, dovoluje nám zvolit krom nejpoužívanější kardioidní charakteristiky ještě charakteristiku superkardioidní, kulovou, kterou s oblibou používám při nahrávání sborů, a osmičkovou, která se v případě, že budete vlastnit dva mikrofony párované, nechá použít při technice nahrávání M/S. Využití v případě, že vlastním pouze jeden mikrofon, se ale určitě najde také, například při nahrávání dvou vokalistů stojících proti sobě.

Mikrofon je charakterizován jako studiový a dokážu si ho představit jako hlavní mikrofon v menším až středním nahrávacím studiu, kde se jeho použití nabízí při nabírání zpěvu, sboru, akustických strunných nástrojů a bicích. Jelikož mikrofon snese při zařazení útlumu až 155 dB SPL můžeme ho použít i při snímání silných zvukových zdrojů, jako například kytarového aparátu nebo velkého bubnu.

Na pódiu si své místo ale určitě najde také. Jenom opravdu pozor na tu objímku SA-60, o které už jsem psal výše.

Test ve studiu

Mikrofon jsem ve studiu porovnával s jeho legendárním předchůdcem AKG C414 a s AKG C4000B a Golden Age FC2. Předmětem testu byl mužský a ženský hlas, bicí souprava a akustická kytara. Výsledek jsem točil přes pre-amp dbx386 do Sonaru. U všech mikrofonů jsem deaktivoval jak útlum, tak HP filtr a zvolil kardioidní charakteristiku. Jelikož jsem měl k testu pouze jeden kus mikrofonu, nemohl jsem bohužel zkusit různé techniky stereofonního nahrávání u kytary, nebo mikrofony použít jako overheady u bicí soupravy. Soupravu jsem tedy snímal ze vzdálenosti 1,5 m. Rozdíly ve zvuku mezi C414 a C314 byly minimální. U C414 byl více průraznější a kulatější virbl, u C314 bylo virblu o něco méně. Velký buben byl zase basovější u C314. Hi-hat u C314 ostřejší. Neutrálnější se mi zdála C414.

Na ženský hlas se mi ale zase více líbil C314. U mužského hlasu byl C314 nepatrně nabroušenější, FC2 ještě více. C4000 v porovnání trošku pod dekou. Největší zvukové rozdíly jsem zaznamenal u akustické kytary. Snímáno ze vzdálenosti 35 cm mezi kobylkou a ozvučným otvorem. C4000 přenesl plnější zvuk, více těla nástroje, více nižších středů. C414 opět neutrálnější zvuk, C314 lehké přidání výšek a vyšších středů, ale pěkný zvuk. FC2 také zvuk bez problému. Každopádně se potvrdilo pravidlo, že každý mikrofon má jiný charakter a je dobré vědět, na co který mikrofon použít.

AKG C314 je nový mikrofon, který se může bez problémů hrdě postavit i mezi dražší a věhlasnější typy mikrofonů a své místo si tam bude dlouho držet.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.akg.com/pro/p/c314