G-Lab - velký test kytarových efektů

G-Lab - velký test kytarových efektů
G-Lab - velký test kytarových efektů

Již podruhé mám tu čest hodnotit výrobky polské firmy G-Lab. Kdysi jsem testoval jejich programovatelný foot-controller pro přepínání efektů a MIDI kanálů. Tentokrát přišla mimo jiné i vylepšená verze tohoto ovladače, ale přiznám se, že nejsem člověk, který by si až tak liboval v programování přepínacích systémů, MIDI kanálů a podobně. Věřím, že nová verze tohoto nožního, efektového controléru bude lepší než ta předchozí, nicméně proto, že už jsem kdysi test původního modelu dělal, rozhodl jsem se nyní testovat raději jen jednotlivé efekty a TB Wah-Pad, abych se v mnohém nemusel opakovat.

Test jsem prováděl s kytarou typu strat, single snímači Real ’54, zesilovačem Marshall Plexi 50 (basový kanál) a s reproduktory Celestion Greenback Heritage 20W. Ke srovnání jsem měl spoustu různých overdrive efektů, TB Box na porovnání průchozích signálů, analogový delay i digitální delay/hall efekty a v neposlední řadě wah pedály Vox i Dunlop.

 

Dual Reverb

Malá, sympatická krabička, slibující dva nezávisle nastavitelné hally. Takže do toho!

Samotný zvuk reverbů: V poloze posuvného přepínače 1 je reverb příjemnější, jakoby více „analogově“ znějící. Poloha 2 je citelně „digitálněji“ znějící. Možná tato poloha bude praktičtější pro použití tam, kde se požaduje „celopásmový“ zvuk. To znamená při některých studiových aplikacích - například v insertech mixážního pultu, v některých typech smyček vícekanálových zesilovačů za zkresleným kanálem pre-ampu (netroufám si ale tvrdit, že univerzálně ve všech, protože když smyčka sama o sobě už není povedená, nemůže jí ani takto dobře vymyšlený efekt vyhovět, či pomoci ke zlepšení zvuku...)

 

Po praktické stránce je tento efekt hodně „tvrdošíjný“, protože vlastně neumožňuje běžnou funkci vypnutí nohou - eff off/bypass. Dovoluje pouze přepnutí mezi kanálem A a B. Pokud potřebuji samotný efekt uvést do polohy bypass - zvuk bez efektu -, nejde to ani externím Remote vstupem pro přídavný footswitch. Dá se to vyřešit jedině tak, že si na jednom ze dvou kanálů (A nebo B) navolím Level do nuly, tedy stáhnu tento potenciometr dolů, zcela doleva, a poté mi tento „kanál“ efektu hraje bez hallu, jako elektronický bypass.

 

Dual Reverb zní dobře jak s čistými, tak se zkreslenými zvuky. Pokud bych vyloženě hledal chyby, pak obecně ta hlavní je, že zvuk samotného reverbu je digitální a oproti „analogovému“ signálu se zdaleka tolik neprosadí, jako třeba klasický pružinový reverb v aparátu. Na druhé straně je efekt zase „decentnější“, jakoby více „studiový“, a v šikovné, lehce přenosné krabičce, kdykoli k dispozici. Také lze na obou kanálech ovládat délku reverbu/hallu nejen jeho intenzitu. Záleží tedy na tom, zda kytarista touží po „sprostém ale přirozeně prudérním“ pružinovém hallu aparátu, nebo dá přednost „zmasterovaně“ znějícímu efektu ve studiové kvalitě a v praktickém, lehce přenosném rozměru...

 

Celkově efekt hodnotím kladně, protože je zvukově slušný, řekl bych skoro nad rámec „digitálních možností“ v této kategorii. Asi bych se ho nebál zařadit do výbavy, pokud bych toužil po hallu v nějaké miniaturizované podobě. Design je typický pro celou řadu G-Lab. K tomu se sám jako výrobce efektů nechci a ani nemohu vyjadřovat, protože mi to jednak nepřísluší a druhak, co se jednomu líbí, druhý šmahem zavrhne. Nechť si tedy na tuto záležitost udělá v reálu názor každý sám...

 

Proudový odběr při napájení 9-10 V jsem naměřil cca 70 mA, výrobce udává 80 mA, což je pro digitální reverb běžná hodnota. Jako „přirozený odpůrce“ digitálních efektů mohu paradoxně tento Dual reverb spíše pochválit, než na něj „dštít oheň a síru“. Ve své kategorii jde o docela slušný výrobek...

 

Dual Vintage Overdrive

Obávám se, že tento Overdrive mi vůbec nezní vintage, tak jak hlásá jeho název. Vintage overdrivery typu Boss OD-1, SD-1, Ibanez TS808, TS9, TS10 apod. znějí opravdu zcela jinak než tento efekt. G-Lab Dual Vintage Overdrive zní příliš moderně na to, aby se mohl prezentovat vůči okolnímu světu názvem „vintage“. Zní spíše trochu jako „lehčí“ distortion s hard clipping - tvrdou limitací. Frekvenčně je zabarven do ostrých výšek a plně znějících basů, což je pravý opak vintage overdriverů, které měly měkké výšky s lehkým zacloněním do melodických středů a uřezané basy po vzoru treble boosterů, protože „vyvalené“ 100W Marshally na tehdejších podiích už „bučely“ v basech samy o sobě a bylo třeba je spíše „zastředit“, tedy jejich neukázněný zvuk zkrotit do konkrétněji, pevněji znějících středů.

 

Tento Overdrive ale vůbec není z této doby a nekoresponduje zvukově se starými typy overdrive efektů. Patří více do současnosti, kdy spousta kytaristů hraje na méně znělé aparáty a potřebují přes ně protlačit patřičnou agresivitu, kterou samozřejmě tento Dual Overdrive disponuje. Doporučil bych ho tedy pro modernější styly, kde je požadavek na agresivní, „cirkulárkový“ zvuk...

 

Ovládání funguje asi takto: Dvě sekce, nebo lépe řečeno, dva overdrive obvody CH1 a CH2 se dvěma samostatnými nožními přepínači se zdají být rovnocenné a je možno jejich zvuk vzájemně odlišit variabilitou nastavení. Každý má nezávisle nastavitelné Gain a Volume. Kromě toho má každý z nich ještě dva posuvné přepínače Boost A a Boost B, kterými lze skokově zvětšovat zkreslení daného stupně. Třetí z nášlapných přepínačů efektu je pro funkci Solo, která při sešlápnutí skokově zvedne úroveň výstupního signálu pro zdůraznění sólové hry na podiu. Dále má ještě efekt k dispozici výstup Pre Out, vstup pro externí ovládání Foot Pedal a výstup pro ladičku. Tedy nezvykle rozsáhlý komfort pro efekt tohoto typu.

 

Na boční stěně efektu jsou čtyři tzv. DIP přepínače, pomocí kterých lze nakonfigurovat (přeprogramovat) funkce jednotlivých dotekových nožních přepínačů. Třeba tak, aby se Solo zapínalo automaticky jen s kanálem 2 nebo šla jedním z nožních přepínačů volit funkce Clean/Bypass apod. Tyto možnosti ovládání podle mne vysoce převyšují samotný zvuk efektu. Jsou perfektní, a kdyby se snoubily ještě s lepší zvukovou stránkou efektu, byl by to téměř dokonalý výrobek...

 

Troufám se domnívat, že výrobce tento Overdrive zkonstruoval zvukově spíše pro snímače typu humbucker a měl snahu zvýraznit agresivitu výšek a potvrdit plnost pásma v basech.

 

Při funkci Bypass se efekt zvukově chová podobně jako Dual Reverb se staženým potenciometrem Level. Možná subjektivně mi přišlo, že Dual Reverb má poněkud méně patrnou změnu průchozího, neefektovaného signálu (oproti TB Boxu), ale nemohu to s určitostí tvrdit, jde jen o pocit, který může být dán tolerancí součástek nebo větším počtem aktivních polovodičů v signálové cestě (?). Nevím...

Proudový odběr je až 95 mA, což bude daň za digitální ovládání efektu, a oproti klasickým vintage Overdriverům, které odebírají 5-10 mA, je to velmi, velmi mnoho.

 

Wowee Wah

Tento wah pedál je zajímavě a originálně mechanicky konstruován. Horní nášlapná plocha je zdvojená a její horní deska při sešlápnutí spíná dotekové mikrospínače umístěné mezi dvěma plochami. Na boku horní pohyblivé části pedálu je navíc posuvný přepínač, kterým lze volit mezi „konvenčním“ a dotekovým spínáním Wah On. Klasicky se wah spíná tak, že v horní úvrati silně sešlápnete špičkou chodidla pedál a aktivuje se spínač pod ním umístěný. Tento Wowee Wah pedál nabízí ještě druhou možnost zapnutí efektu, a to jen přiložením chodidla na celou horní plochu pedálu. Samotnou váhou nohy, bez jakéhokoli silnějšího stisku, se opět zaktivují mikrospínače mezi plochami a wah pedál se uvede do polohy On. Toto je dále umožněno logickým obvodem uvnitř kvákadla. Vlastní spínání signálu se provádí pomocí čtyř optočlenů. Tyto zároveň zajišťují true bypass přepínání. S TB je to pravda, jak jsem si ověřoval, s jedinou drobnou výhradou, že mezi jacky v poloze true bypass zůstává odpor cca 500 char1, což je zřejmě daň za použití optočlenů k vlastnímu přepínání. Tento odpor 500 char1 ale nemá žádný významně citelný vliv na zvuk procházející kvákadlem.

 

Wah obvod v pedálu pracuje na principu optoovládání. To znamená, že nepoužívá potenciometr jako stará kvákadla typu Vox a Dunlop, ale pohyblivou optoclonu mezi LED diodou a fotoodporem. To zaručuje dlouhou mechanickou životnost bez „škrčení či přerušení“ potenciometru, což známe z klasických wah pedálů při intenzivním používání. Další výhodou tohoto kvákadla je variabilita nastavení rozsahu „kváknutí“ pomocí bočních posuvných přepínačů. Lze tak nastavit mohutnější nebo slabší basy, standardní nebo zesílenou výstupní hlasitost pedálu, Q faktor frekvenčního zdvihu (strmost přeladění pedálu ve středech) a hloubku wah efektu. Pomocí těchto přepínačů lze wah pedál přemodifikovat mezi „středovým“ kvákadlem, podobně znějícím jako Vox, které se hodí na čisté zvuky nebo lehký crunch, přes různé další modifikace až do „basověji znějící“ podoby charakteristické spíše pro kvákadla Dunlop a hodící se před větší, brutálnější zkreslení, aniž by znělo skřípavě nebo tence ve výškách.

 

Samozřejmě se mi nepodařilo navolit úplně identický zvuk ve srovnání s mým modifikovaným Voxem Clyde McCoy. Vox zněl naturálněji a prudérněji, na druhé straně má pořád jen ten svůj jeden zvuk, kdežto u Wowee Wah lze nastavit širší škálu přizpůsobení různým požadavkům. Je to vždy o tom, že když je něco univerzálnější, je to třeba na úkor nižší specifičnosti jediného zvuku, na druhé straně to dobře poslouží širší skupině muzikantů s různorodými požadavky na chování pedálu. Já k tomu můžu říci asi tolik, že mi zvuk připadá zcela přirozený, je z něj cítit, že nejde o žádnou SMD technologii, kterou se dnes bohužel dělá spousta značkových kvákadel. Z tohoto pohledu Wowee Wah pedálu fandím a zdá se mi fajn. Také si v tomto případě nemohu stěžovat na samoúčelnost sofistikované konstrukce, jako jsem to trochu udělal u Dual Vintage Overdrive. V tomto případě mohu jen konstatovat, že mi přijdou jako vyvážené snaha o technickou vyspělost a univerzálnost, moderní pojetí konstrukce i samotný zvuk kvákadla. Při vypnutém zdroji bohužel true bypass nefunguje. Proudový odběr Wowee Wah pedálu je sympaticky nízký. Při měření byl kolem 9 mA, což je na takto sofistikované kvákadlo dobrá hodnota.

 

True Bypass Wah-Pad

Tak tohle mi připadá fakt jako dobré řešení. Dokonce v poloze Off i bez proudu prochází signál! O co jde? Je to podložka, na kterou se postaví jakýkoliv wah pedál, ale může to být i modulační efekt s pedálovým ovládáním apod. Váhou přiložené nohy se přepne signál z průchozích (true bypass jacků In a Out Wah-Padu do vstupu a výstupu efektového pedálu. Toto propojení je zde zajištěno napevno připojenými jackovými propojkami, které vedou z TB Wah-Padu. Dokonce i napájecí prodloužení z čela Wah-Padu do napájecí propojky opatřené dlouhým (!) úhlovým konektorem je zde realizováno napevno. Za tento výrobek tedy G-Lab tleskám. Jediný (drobný) povzdech je, že optočleny opět v TB režimu vnášejí do signálové cesty sériový odpor 500 char1, který ale, znovu opakuji, běžný uživatel na zvuku nepozná. Zkoušel jsem položit na TB Wah-Pad klasický wah Dunlop a chodí to bezvadně. Potom jsem dokonce simuloval „pohyblivou palubu“ vesnického, prkenného podia a tam až při extrémním nadskakování wah pedál občasně samovolně wah-pad sepnul. Prostě je třeba říct, že mechanicky je to výborně nastaveno na váhu kvákadla a nohy.

 

Hodnocení

Test byl pro mne zajímavý a mnohé věci mne překvapily v tom smyslu, že zdání opravdu klame a ne vždy může člověk dát jen na první pohled a z něj plynoucí zkreslený dojem. Nechci klasicky pro tyto testy vyjadřovat plusy a mínusy jednotlivých hodnocených věcí. Spíše bych rád ve zkratce napsal obecné i konkrétnější dojmy z výroků polské firmy G-Lab.

 

Jde o sofistikované výrobky, kde je snaha o „modernizaci“ cítit občas až příliš, a dochází tak k rozkolu mezi obsahem a formou, což mne zarmoutilo především u Vintage Dual Overdrive, u nějž vyspělost ovládání mnohonásobně předčí jeho zvukovou kvalitu. To považuji u tohoto typu efektu za velké mínus.

 

Dále pak už budu spíš jen chválit. Pochválil bych Dual Reverb, který je stroze, prakticky účelný svým ovládáním a zvukově dosahuje slušného standardu při velice sympatických rozměrech.

 

Ještě více bych pochválil kvákadlo Wowee-Wah, které mi sice také na první pohled přišlo technicky komplikované se spoustou přepínačů po stranách, ale při praktickém zkoušení jsem opravdu došel k závěru, že zde se obsah s formou snoubí, a nic na mne nakonec nepůsobí technokraticky samoúčelně i přes to, že se výrobce snaží o novátorský, nezvykle odvážný přístup k řešení tohoto typu efektu. Tedy well done.

 

No a protože v jednoduchosti je vždy největší síla (což fakt platí), tak true bypass Wah-Pad hodnotím jako nejgeniálnější nápad z těchto výrobků. Žádné seřizování a výměny zlobících přepínačů v klasickém kvákadle. Prostě se přepne jednou pro vždy do polohy ON, a pak už jen kdykoliv stačí přiložit nohu a jedeme...

Psáno pro časopis Muzikus