Lexicon 960L

Lexicon 960L
Lexicon 960L

Asi málokdo z vás ještě neslyšel o firmě Lexicon a jejích digitálních efektových procesorech. Tato firma byla v oboru digitálního zpracování zvuku vždy průkopníkem, vždyť nedávno v Bedfordu oslavili třicet let od založení firmy. Pokud jste (stejně jako já) zvědaví na to, čemu se vývojáři týmu Lexicon za těch 30 let naučili, pojďte se spolu se mnou podívat na vlajkovou loď jejich produkce - Lexicon 960L.

Lexicon 960L
Lexicon 960L

Na první pohled je vidět, že 960L je pokračovatelem úspěšných modelů Lexicon 224 a 480L. Vlastní přístroj je uložen v kovové bedně o velikosti 4U opatřené madly pro uchopení a pro montáž do racku. Protože tato část přístroje ve studiu většinou skončí ve strojovně (machine room), najdeme na přístroji jen minimum ovládacích prvků. Po odklopení krytu čelního panelu jsou zde k nalezení tlačítka Start a Reset, CD-R jednotka pro aktualizaci softwaru a klasická 3,5" disketová mechanika. Zadní panel je na tom o poznání lépe. Kromě osmi vstupů a výstupů (symetrických analogových a AES/EBU, to všechno na XLR) a konektoru pro připojení sítě sem konstruktéři umístili sadu MIDI konektorů (In/Out/Thru), BNC konektory pro připojení WordClock a v neposlední řadě dva devítipinové konektory, na které se připojuje ovladač LARC2.

Základem Lexiconu 960L je PC motherboard firmy Intel, na něm procesor Intel Celeron 433 a 32 MB RAM. To vše samozřejmě jen obsluhuje firemní procesorovou kartu se čtyřmi procesory Lexichip třetí generace a jednou Motorolou 56301. Převodníky jsou osazeny čipy firem Analog Devices a AKM a řídícím prvkem Burr Brown. Stejně jako celý přístroj jsou schopny pracovat v kvalitě až 96 kHz/24 bitů.

 

LARC

V roce 1984 vyvinula firma Lexicon pro digitální efektový procesor 224X kabelový dálkový ovladač a pojmenovala ho LARC (Lexicon Alfanumeric Remote Controller). Tuhle modrobílou krabičku zdědil i následující model 480L, a tak ji dodnes můžeme najít na fotkách z mnoha renomovaných studií po celém světě. Původní LARC se léty stal standardem. Nelze se tedy divit, že se při konstruování nového ovladače firma Lexicon snažila zachovat původní filozofii a skloubit ji s výhodami moderních technologií. Konstruktéři nový LARC2 vybavili barevným podsvětleným displejem (5,8 x 15,5 cm), osmi motorizovanými tahovými ovladači (namísto šesti u původního LARC) a joystickem. Bližší funkci a při té příležitosti i další ovládací prvky si popíšeme později, takže se teď ještě zmíním o zadním panelu LARC2.

Zde je nastavení kontrastu displeje, tlačítko Reset a zmiňovaný 9pinový konektor pro propojení s hlavní jednotkou. Pokud potřebujete LARC2 připojit kabelem delším než cca 30 m, je jej třeba napájet zvlášť pomocí konektoru Ext Power (funguje s kabelem až do délky kolem 300 m) . Pod označením Aux se na zadním panelu LARC2 skrývá PS2 konektor pro připojení klávesnice. Ta slouží jako alternativa při pojmenování například uživatelských presetů a zápisu automatiky.

 

Funkce a ovládání

V minulém odstavci jsem záměrně vynechal podrobnější popis ovládacích prvků LARC2, což teď hodlám napravit. Nicméně věřte mi, že kvůli komplexnosti a provázanosti celého systému jsem na vážkách odkud začít.

Pod barevným displejem vyvedeným do modrožlutočerné se nachází osm tlačítek zvaných Soft button. Ty slouží pro přístup vždy k odpovídajícímu parametru svítícímu na displeji nad tlačítkem. Uprostřed ovladače je sada bílých tlačítek, sloužících k navolení programů z různých bank a jejich editaci. Protože přístroj v sobě sdružuje až čtyři efektové jednotky, přepínání mezi nimi zajišťuje tlačítko Machine. Vlevo vedle naposledy zmiňovaných tlačítek je numerická klávesnice a tlačítka pro umlčení jednotlivých DSP jednotek (Mute). Numerická klávesnice se hodí kupříkladu k rychlému přístupu do bank a do programů, přepínání mezi DSP jednotkami (jednoduše stiskem Machine a číslo), anebo i k rychlému přístupu do všech menu. Tlačítkem vypínatelný joystick je umístěn vpravo. Vedle něj jsou jednak kurzorové šipky pro pohyb v menu a na displeji a jednak tlačítka + a -. Ty je možné použít k jakýmkoli změnám po krocích (program, aktuální parametr apod.).

Zlatým hřebem programu je osm krátkých motorizovaných faderů. Nejen že při přepnutí programu nebo stránky s parametry samy naskočí do správné pozice, ale jsou i citlivé na dotek (touch sensitive). Ovládaný parametr se díky tomu žlutě označí na displeji a také se rovnou zapisuje do automatiky (samozřejmě pokud je zapnutá).

Vpravo pod joystickem je další novinka, jejíž existenci umožňují motorizované tahové ovladače. Mám na mysli tlačítko Fine Adjust. Po stisknutí tohoto tlačítka naskočí všechny fadery do střední pozice a přepnou se na jemné ovládání. Tímto způsobem je možné přesně doladit přesnou hodnotu parametru, např. času delaye.

Ještě jsem vám nepopsal funkci joysticku. Tomuto vynálezu počítačových pařanů se dá přiřadit prakticky jakákoliv funkce, poměrem prvotních odrazů ku dozvuku (ER/Reverbation) počínaje a směrováním záznějů konče. Ve většině programů však bývá implicitně přiřazen dvojici parametrů Shape/Spread, takže se s ním dá jednoduše a pohodlně nastavit témbr dozvuku (a navíc se dá samozřejmě automatizovat).

Záměrně naposled jsem si nechal ovladač, který ve mně dlouho budil pocit strachu z neznámého. Mám na mysli nepřirozeně velké a vypouklé tlačítko bez jakéhokoliv popisu s velkým nápisem Lexicon. Přiznám se, že jsem svůj strach nepřekonal, a dřív, než jsem se jej odhodlal zmáčknout, podíval jsem se do manuálu. Obavy ze mě spadly ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že tímto tlačítkem se nastavené parametry dočasně vrátí na továrně přednastavenou hodnotu. V praxi to funguje tak, že pokud vycházíte z nějakého presetu (továrního nebo i uživatelského), který je téměř vhodný, a upravujete si ho, aby byl stoprocentní, vždycky se snadným stiskem tohoto tlačítka můžete vrátit k uložené pozici a zjistit, zda jste efekt skutečně vylepšili, nebo zda se něco nepovedlo. Zprvu se mi to zdálo neužitečné, ale ta možnost návratu je někdy vážně k nezaplacení.

 

Displej a opět funkce

Původní LARC měl, pokud si dobře vzpomínám, dvouřádkový alfanumerický displej, který ve zkratkách zobrazoval buď vstupní úroveň signálu, jméno programu nebo název a hodnotu ovládaného parametru. LARC2 je vybavený krásným, podsvíceným, barevným LCD displejem, což ale má i své nevýhody. LCD displej je totiž, jak známo, značně citlivý na úhel pohledu, takže pokud si kupříkladu namísto sezení stoupnete, barvy na displeji vyblednou a ten se stává o poznání hůř čitelným. To je taková malá daň za jinak krásně přehledný a logicky uspořádaný displej.

Plocha displeje se vodorovně rozděluje do tří úrovní. Bezprostředně nad funkčními tlačítky zvanými Soft Keys se modře zobrazují aktuální funkce tlačítkům přiřazené. Ty bývají samozřejmě v každém menu jiné a většinou slouží k přístupu do nastavení systému a jeho konfiguraci (podrobnější popis by byl nejspíš nad rámec tohoto článku - pokud vás zajímá blíž, tak vás opět odkážu na stránky výrobce, kde je ke stažení kompletní manuál).

V další vodorovné úrovni displeje jsou (tentokrát v černožlutých barvách) zobrazovány hodnoty parametrů přiřazené faderům. Každý algoritmus mívá několik stránek s parametry, takže hodnota a pozice faderů se při listování stránkami samozřejmě mění.

V pravém horním rohu se zobrazují informace o zdroji referenčního kmitočtu, vzorkovací frekvenci, ovládané DSP jednotce a název použitého programu. Ve stejném sloupci pod těmito hodnotami se nachází X-Y graf, který zobrazuje aktuální a nastavenou pozici joysticku.

Všechny doposud popsané prvky zobrazení zůstávají na displeji za všech okolností. Zbylá velká část displeje v manuálu popsaná jako Action Display se mění podle prováděné funkce, a proto si ji popíšeme alespoň trochu blíž. V základním programovém módu (a podobně v uživatelském módu) se zde ve dvou přehledných tabulkách zobrazují programové banky a programy aktuální banky. V módu Edit se, tentokrát v jedné tabulce, zobrazují jednotlivé stránky s parametry algoritmu, mezi kterými se dá pomocí kurzorových šipek listovat. Stisknutím tlačítka Machine zase vidíme informace o jednotlivých DSP jednotkách a použitých programech, přičemž mezi nimi lze přepínat opět kurzorovými šipkami nebo přímo číslem jednotky na numerické klávesnici. Přes tlačítko Control je přístup k nastavení přístroje, kde bych se pro stručnost zmínil jenom o položce Meters. LARC2 má sice nad displejem pro každý vstupní kanál tři LED informující o přítomnosti a úrovni signálu, ale tyto třístupňové sloupce mají pouze informativní charakter. Pro případy, kdy je třeba přesnější informace, je možné s výhodou využít funkce Meters. Zobrazení vstupních měřidel na displeji má všechny náležitosti vč. přepínání mezi peak a VU metry. To se hodí podle mého zejména při remasteringu dvoukanálových nahrávek do vícekanálu systémem Logic7 Up Mix.

 

Programové vybavení

Bezesporu jednou z největších výhod tohoto přístroje je obrovská konfigurovatelnost. Možnost zpracovávat vícekanálový signál jej předurčuje pro použití jednak v postprodukci a jednak ve studiích, kde se tvoří filmová hudba. Jinou konfigurací můžeme získat namísto dvou jednotek s vícekanálovým výstupem hned čtyři nezávislé stereofonní jednotky s vlastními vstupy a výstupy. Lexicon 960L se dá (při vzorkování 48 kHz) nakonfigurovat celkem do devíti různých módů, přičemž toto nastavení určuje seřazení DSP jednotek při zpracování signálu a následně i přiřazení vstupů a výstupů jednotkám.

Podle nastaveného módu se samozřejmě mění také programové vybavení. Jiné jsou programy při zpracování dvou kanálů a jiné při vícekanálu. Ve stereo módu, který mě osobně zajímal nejvíc, přichází 960L s dvanácti bankami po deseti programech. Najdeme tu dvě banky Hall, dvě banky Plate, a po jedné bance Stage+Hall, Chamber, Stage+Chamber, Rooms, Ambience a Wild spaces. Mimochodem, mnohé z programů byly pro 960L přetvořeny z nejoblíbenějších programů jeho předchůdců. Poslední dvě banky obsahují programy pro účely postprodukce, což jsou buď pomocné utilitky (např. frame delay), anebo simulace reálných prostorů (nemocniční chodba, kuchyně, yacht club, malý, střední a velký záchod apod.).

Zvláštní kategorií jsou programy Logic7 Up Mix. Tyto programy, vyvinuté Dr. Davidem Griesingerem, slouží k remasteringu starších a hlavně dvoustopých nahrávek do vícekanálu (přesněji pětikanálu). V šesti bankách je spousta přednastavených programů pro různé typy hudebního materiálu, od vážné po techno.

Ještě jsem se nezmínil, že všechny důležité parametry efektových algoritmů se dají automatizovat. 960L se totiž umí synchronizovat na MTC a pak už automatizace funguje jako u mixážních stolů. Vytvoříte a pojmenujete si novou session, nastavíte formát timecode a pak už můžete jednotlivé parametry zapisovat (Write), číst (Read), anebo v případě potřeby automat vypnout. Zapsané a uložené session se dají, stejně jako uložené uživatelské programy, zkopírovat na 3,5" disketu, takže si je můžete zálohovat, anebo přenést jinam (kde mají 960L, samozřejmě). Jediná výtka, kterou bych měl k systému automatizace, je, že se umí pověsit pouze na MTC, takže pokud váš stroj posílá jen SMPTE (kupříkladu pásek), tak je třeba externí převodník.

 

Technologie a zvuk...

Tahle recenze by nebyla kompletní, kdybych se nezmínil o 3DPM. Tato patentovaná technologie je chloubou firmy Lexicon a s ní pracují i matematické algoritmy Lexiconu 960L. 3DPM (Three Dimensional Perceptual Modeling) byla vytvořená pro použití v 960L a je (jak jinak) rovněž dílem Dr. Davida Griesingera. Ten ji vyvinul na základě svých dvacetiletých výzkumů lidského prostorového vnímání a jak sám říká, tato technologie modeluje spíš vnímání prostoru než jen reálný prostor.

Efekty procesoru Lexicon 960L jsem zkoušel při míchání a to na různé druhy signálu, zpěvem počínaje, přes samplové smyčce a dřeva, syntezátorové zvuky až po kytary, basy a živé bicí. Smíchal jsem na něj dvě písničky a musím říct, že 960L je vpravdě důstojný nástupce legendárních modelů 224X a 480L. Kdo proniknul do filozofie původního LARC, nebude mít s ovládáním LARC2 nejmenší problémy. Ovládání přístroje perfektně padne do ruky, a i když některé funkce jsou přístupné přes menu, časem se člověk naučí zkrácenou volbu pomocí numerické klávesnice. Popravdě řečeno, ze začátku mi malinko vadil nelineární průběh při ovládání některých parametrů, ale to je asi věc zvyku.

Zvukově má 960L snad nejlepší prostorové efekty, jaké jsem kdy slyšel. Nestalo se, abych z něj nedostal zvuk, který jsem po něm požadoval. Simulované prostory jsou plné, dozvuk jemný (žádné kovové zvonění) a čistý. Poklonu si zaslouží i práce Billa Benoita a Willa Egglestona, kteří skrze své uši převedli oblíbené programy ze starších modelů pro použití s algoritmem 960L.

 

Závěr

Efektový procesor Lexicon 960L je excelentní přístroj s širokými možnostmi využití jak v oblasti vícekanálové postprodukce, tak (díky obrovské konfigurovatelnosti) i v hudebních studiích. Ne nadarmo je tento přístroj držitelem ocenění TEC Award 2001 v kategorii zvukových procesorů. Z pohledu nás uživatelů je jen škoda, že firma nestihla nominaci přístroje o rok dříve, neboť "souboj" mezi Lexicon 960L a T. C. Electonic System 6000 by byl jistě zajímavý

 

Info:

Lexicon 960L je efekt vhodný jak pro živé zvučení tak do studií. Cena plné verze včetně všech softwarových pluginů a LARC2 je 581 421 Kč, cena verze LD (pouze digitální) je 464 935, cena verze S (stereo) je 445 937 Kč vč. DPH.

Plus:

excelentní zvuk

příjemné ovládání s LARC2

automatika

široké možnosti konfigurace

Mínus:

(ne)viditelnost displeje z úhlu

pro SMPTE potřeba externího převodníku

 

Na začátku této recenze jsem se zmínil o třech různých variacích Lexiconu 960, které jsou dodávány na trh. K recenzi mi byla zapůjčena "plná" verze přístroje (960L), takže všechny popsané vlastnosti se vztahují právě k ní. Verze 960L Digital je ochuzena o analogové vstupy a výstupy, takže má k dispozici jenom osm I/O ve formátu AES/EBU. V nejlevnější verzi 960L Stereo je vybaven pouze osmi analogovými vstupy a výstupy a může pracovat pouze ve dvoukanálové konfiguraci. V tomto módu tedy přístroj slouží jako čtyři nezávislé efektové jednotky se stereo vstupem a výstupem, přičemž všechny ostatní vlastnosti přístroje jsou stejné jako u verze 960L. Všechny tři verze lze ještě dodatečně rozšířit, ať už o další procesorovou kartu, anebo "upgradeovat" o další I/O. Tímto způsobem se dá například z verze 960LS udělat plná 960L.

Psáno pro časopis Muzikus