Rocktron Velocity 300 - koncový kytarový zesilovač

Stěhování koncového zesilovače alias koncáku po hraní bývá dost neoblíbenou záležitostí. Většinou bývá spolu s předzesilovačem a nějakým tím efektíkem umístěn v racku, jehož váha se pak blíží dobře živenému pašíkovi. Je zajímavé sledovat, jak se ve chvíli, kdy už na pódiu nezbývá nic než zmíněný rack, všichni potichu vytratí a skryti pozorují upachtěného kytaristu, vlekoucího jej do dodávky.

Intro

Bedna krmená koncovým zesilovačem se mnohým kytaristům zdá příliš komplikovaná. Jak z hlediska zapojení („tolik drátů, to není nic pro mě“), tak pro množství komponent, anebo je odrazuje právě zmíněná hmotnost. Proto bývá tato kombinace přisuzována spíše pokročilým (či majetnějším) hráčům anebo profíkům. Je fakt, že není žádný med tahat se s osmnáctikilovým lampovým zesilovačem, jenž v racku váží spolu s dalšími mašinkami klidně ke třicítce, a navíc vyžaduje pravidelné investice za nové lampy.

Zajímavou alternativou jsou tranzistorové koncáky. Oproti tranzistorovým kombům se vlivu na zvuk tolik bát nemusíme, protože lampový předzesilovač vytvoří charakter tónu, který je koncovým zesilovačem už „jenom“ zesílen. Jasné výhody plynou z malých rozměrů a nízké váhy.

První sloka

Testovaný Velocity je racková mašinka s výkonem 300 W nebo 150 W v mononebo stereo režimu. Velikost je standardní „jednoúčko“ se standardní koncepcí ovládání vepředu, konektory vzadu. Dvě LED diody signalizují zapnutí a režim mono/stereo. Vzadu je u napájecího konektoru euro samice šachta na pojistku. Pochvalu zaslouží fakt, že dvě pojistky jsou rovnou přiloženy. Vedle najdeme přepínač napětí 230 V/120 V.

Vestavěný větrák má teplotní čidlo, běží, jen když je třeba. Patří k těm sympatičtějším, jeho hlučnost nás při hraní neotravuje.

Můstek

To, jestli používáme koncák v mono nebo stereo režimu, určujeme přepínačem Stereo/Bridge (viz sloupek). Takže pokud budeme střídat mono a stereo a pro mono chceme maximální výkon, měli bychom se s ním sžít. Na druhou stranu nás ale nic neomezuje nechat pořád přepnuto na stereo a používat jen jeden kanál. Nic se neděje, vše šlape, jak má, pouze máme poloviční maximální výkon - který je i tak značný - a druhý kanál „topí“ naprázdno.

Oba přepínače napájecího napětí 230 V/120 V a Stereo/Bridge jsou takové ty klasické zapuštěné, se žlábkem na plochý šroubovák. Mají lehký chod a kupodivu jdou snadno přepnout i nehtem. To je fajn pro přepínač režimů, který budeme asi využívat častěji a pro jeho změnu nemusíme hledat žádný nástroj. Naopak mám obavy z jejich přílišné blízkosti, aby omylem nedošlo k přepnutí toho nesprávného.

Refrén

Co se týče ovládání - kromě samozřejmého Volume - koncák postrádá korekce. Místo nich nabízí knoflíky Reactance a Definition. Čekal jsem, že půjde o jinak pojmenované středy a basy. Nezřídka jsou k vidění normální korekční knoflíky, „převlečené“ za roztodivné pojmy z důvodu vzbudit pocit odlišnosti. Ale není tomu tak. Reactance má pomoci lampovému pocitu ze zvuku. Podle výrobce zvyšuje výstupní impedanci, což údajně dodává zvuku větší pocit interakce bedny se zesilovačem,  podobně jako u lampových zesilovačů. Definition podle manuálu napomáhá lepší konkrétnosti našeho zvuku na prosazení se v celkovém zvuku kapely.

Druhá sloka

Velocity má ochranu proti zkratu na výstupu. Pokud dojde k poškození kabelu k bedně anebo něco špatně propojíme, koncák se sám vypne. Byl jsem v pokušení funkci vyzkoušet, ale nakonec jsem nenašel odvahu, takže tuto vlastnost zmiňuji jen teoreticky. Nicméně jde o dost zásadní věc, protože při zkratu si běžný koncák bez zaváhání odpálíme.

Sólíčko

Charakter zvuku je spíše studenější, je cítit maličké ovlivnění původní barvy. Není to úplně to stoprocentně klasické čisté zesílení, jaké známe u jiných tranzistorových mašinek. Zvuk je možná trošku sterilní, ale přijde na to - ve výsledku záleží na využití a na vstupním signálu. Dobře si rozuměl s digitálními simulacemi, nebál se i silnějších zkreslení, o maličko hůře mi připadal s lampovým předzesilovačem nebo tam, kde byla třeba větší dynamika. Nahrubo bych řekl, že se blíží spíše koncákům à la Messa, disponujícím tvrdším zvukem, než mašinám typu VHT/Fryette, jenž mají spíše měkčí barvu.

Dodávaný výkon byl dostačující (menší kluby, zkušebna) a přiznám se, že jsem byl po čase líný přepínat režimy a zůstal u stereo. Zvuk se mi více líbil, pokud se hrálo s dostatečnou výkonovou rezervou; když se volume pohyboval u maxima, už to nebylo úplně ono.

Činnost Reactance a Definition bych přirovnal k jakýmsi parametrickým ekvalizérům. Umí posílit basy, dovedou dávat do zvuku „lampovitost“. Vliv na výslednou barvu byl při decentním nastavení pozitivně znát. Místy se projevila komprese zvuku. Vhodným nastavením se dalo zvuk změkčit, zakulatit anebo trochu zatemnit, což skutečně dávalo lampovější pocit. Jasně, lampomilci poznají nepřítomnost lamp už z jiné odezvy koncáku na svoji hru, bez ohledu na nastavení korekcí. Ale pokud pocit úplně neřešíme a zajímá nás více výsledná barva zvuku, co leze do ucha, pak se s ní dá díky oběma ovladačům moc hezky pohrát.

Ještě když jsme u toho srovnání s lampami, Velocity se dle očekávání docela zahřívá, ponechání volné pozice nad ním lze jen doporučit.

Coda

Zvuk bez váhání splnil to, co od renomovaného výrobce s dlouholetými zkušenostmi očekáváme. K dobru připočteme malé rozměry i zajímavě řešené ovládání. Tranzistorové koncáky se v porovnání s lampáči nebojí vystrkovat růžky díky rozumnému poměru slušný zvuk vs. rozumná hmotnost & rozměry. Velocity tento fakt potvrzuje a ukazuje, že i chladný tranzistor může pěkně zatopit.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.rocktron.com