Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let

Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let
Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let

Možná jste si právě řekli, že redakce Muzikusu už se dočista pomátla. Moderní dveře od domu u vycházejícího slunce? Ale nepomátla se. Je to jen taková slovní hříčka, narážející na jednu slavnou kapelu a jednu neméně slavnou písničku. Ano je řeč o The Doors a o písničce House of the Rising Sun od kapely The Animals.

A důvod, proč jsem tyto dva pojmy přeložil do češtiny, propojil a dal je do úvodního titulku, je jednoduchý. Máloco vystihuje legendární klávesový nástroj Vox Continental jako právě tahle kapela a sólo z této písně. Hele, a úvod bychom měli, tak to už by přece byla škoda nepokračovat ve čtení, ne?

Historie tohoto nástroje se začala psát začátkem 60. let, kdy britská firma Vox začala vyrábět tranzistorové varhany, které měly být lehčí, levnější a snáze udržovatelnou alternativou slavných Hammondek. Zkrátka nástroj, který si s sebou kapela bude moct snadno vzít na koncert. Možná tehdy chtěli, aby to znělo co nejvíc jako Hammondky, což se jim z dnešního pohledu moc nepovedlo. Povedlo se jim ale vyrobit nástroj, který se pro svůj osobitý zvuk objevil na velké spoustě tehdejších hitů, a zkrátka se z něj stala zcela svébytná záležitost. Nebudu ctěného čtenáře zahlcovat jmény a letopočty, prostě tenhle nástroj všichni známe, a kdo nezná a chce to změnit, nechť zadá jeho název do vyhledávače na internetu.

Každopádně před dlouhými lety se nástroj přestal vyrábět a stal se z něj vyhledávaný vintage artikl. Zvuk Voxu Continental se stal předlohou pro různé varhanní simulátory a nedávno se zase dostal dost do módy. A jelikož značka Vox samozřejmě stále existuje - třeba jejich kytarové aparáty patří k naprosté klasice -, není se čemu divit, že se domluvili se svými kamarády z Korgu a řekli si, že když teď jede to retro, bylo by fajn z toho starýho oranžovýho krámu něco vymáčknout. A tak to tu máme, Vox Continental nového tisíciletí.

Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let
Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let

K věci

V tomto testu se podíváme na zoubek nástroji, který si od svého slavného předchůdce vypůjčil mnohé. Kupříkladu název, barevné provedení a vlastně i zvuk. K tomu celému přibyla celá řada dalších funkcí a vychytávek. Kromě zvuku varhan Continental nástroj napodobuje zvuky dalších elektromechanických varhan, akustického klavíru, všemožných elektrických pian, a dokonce i celou řadu syntezátorových zvuků, smyčců atd. Výsledkem je kompaktní nástroj, který neváží víc než deset kilo a pro leckoho může splnit opravdu všechna myslitelná klávesová přání.

Trend v této oblasti jednoduše ovladatelných „retro“ nástrojů, zaměřených zejména na napodobení elektromechanických vintage nástrojů, je už dlouhá léta poměrně jasně nastaven jednou švédskou firmou, která svými červenými nástroji z řady Electro a Stage takřka ovládla světová pódia. U dnes testovaného Voxe Continental je jasně viditelný úmysl tento červený val prorazit oranžovým beranidlem. (tohle přirovnání jsem vymýšlel opravdu dlouho).

Když se totiž podíváme na to, co tento nástroj umí a kolik stojí, nelze se vyhnout srovnání s nástrojem Nord Electro 5 nebo 6, které jsou v době, kdy tento test píšu, na trhu.

Přiznám se, že dlouhé roky hraju na Nordy, takže tento test asi nebudu umět pojmout jinak než jako test srovnávací. Zajímá vás, jak to dopadne? Jdeme na to.

Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let
Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let

Ještě víc k věci

Hned po vybalení z krabice je jasné, že máme tu čest s luxusním a solidním nástrojem. Oranžovo-černé tělo nástroje se zdá býti kovové, potenciometry fortelné, tlačítka stabilní. Klaviatura je sice varhanní, ale zdá se, že je lehce „zatížená“ tak, aby se na ni dalo pohodlně hrát i na klavírní zvuky. Skvělé! Páčka na ohýbání tónu/modulaci je zde vyřešena s pomocí jakéhosi faderu v levé bočnici vedle klaviatury. Co je totální bomba, je přibalený expression/volume pedál. Ten může „digitálně“ ovládat různé parametry v nástroji, ale zároveň má dva vstupy a dva výstupy, takže může sloužit jako stereo volume pedál pro jakýkoliv zdroj zvuku. Stejně tak k nástroji dostanete klávesový stojan. Ten má výrazný retro design a vypadá opravdu mocně, můžete na něm nástroj i naklopit, v duchu starého originálu.

Skvělá je možnost zvuk nástroje poslat ven kromě klasických 6,3mm jacků i ze dvou symetrických výstupů XLR. Takže na pódiu není třeba mít DI boxy. Nechápu, proč tohle už není třeba právě u Nordu taky. Co mě naopak moc nepotěšilo, bylo napájení s pomocí externího 15V adaptéru. U švédského soupeře jsem už zmlsaný možností do nástroje prostě píchnout jakoukoliv „eurošňůru“.

Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let
Vox Continental - moderní variace na slavné tranzistorové varhany ze 60. let

Teď už ale fakt k věci

Zapínám nástroj a rozjíždí se světelná show. Kromě toho, že se na čelním panelu zářivě rozsvítí logo Vox, tak se mi postupným rozsvěcením představí i devět dotykových sliderů, které jsou asi nejvýraznějším ovládacím prvkem celého nástroje. Těmito slidery lze ovládat nejen jednotlivá táhla varhan (což známe z Nordu), ale i základní parametry syntezátorových zvuků, a dokonce i ekvalizér. Slidery se ovládají velmi jednoduše a přesně a narozdíl od Nordu se neovládají tlačítky pod nimi, ale skutečně reagují na dotyk prstu. Dají se tedy po chvilce zvyku ovládat téměř stejně jako skutečná hardwarová táhla.

Nástroj má totálně intuitivní ovládání. Každá funkce má svoje tlačítko nebo potenciometr. Žádné hrabání se v menu nebo složité programování zvuků. Tady ani žádné menu není!

 

Zvuky

Pojďme konečně ke zvukům. Ty můžeme uložit do čtyř bank po čtyřech scénách. Další spousty presetů je možné uložit do externí „flashky“, kterou můžete do nástroje zezadu snadno zapíchnout.

Nástroj má čtyři zvukové sekce. Organ, E.Piano, Piano a Key/Layer. Každá tato sekce má svůj šedivý čudlík, kterým se zapíná a vypíná. A je možné nakombinovat dvě sekce přes sebe. Bohužel není v rámci sekcí možné klaviaturu rozdělit. Jinými slovy, „layerovat“ to umí, „splitovat“ nikoliv, rozdělit jde pouze varhanní sekce na dva pomyslné manuály. Splitujte svědomí, páni inženýři!

Dále na nástroji naleznete efektovou sekci. Je to taková klasika - chorus, phaser, flanger, kompresor, overdrive nebo wah, potom zvlášť delay, reverb a ekvalizér. K nalezení je zde i čudlík Tap Tempo.

Samostatný efekt, který je k nalezení na druhé straně ovládacího panelu, je Valve Drive. Ten aktivuje skutečnou lampu, která zvuk velmi příjemně nakreslí, nakomprimuje a prohřeje. Zní to opravdu skvěle a vůbec se mi to po celou dobu testu nechtělo vypínat.

Jak to zní? Začneme varhanní sekcí. Ta se ovládá s pomocí již zmíněných sliderů, k tomu je možné sepnout tlačítko Rotary, což je jakási simulace boxu Leslie, perkusi a efektu vibrato/chorus. Prostě klasika. Začneme simulací starého Voxu Continental. Ta zní samozřejmě skvěle a kromě možnosti vykroutit si vlastní zvuk se můžeme prohrabat několika presety, které nás navedou na všemožné staré fláky, které byly na tento legendární nástroj natočeny.

Pak je zde simulace s názvem CX-3. Ta odkazuje na nástroj Korg CX-3, což je jeden z prvních simulátorů Hammondových varhan. Tady nevím, jestli je to věrná simulace toho starého Korgu, ale bohužel musím říct, že zvuk Hammondů je na tomto nástroji zdaleka nejslabší stránka. Efekt rotary nezní ani trochu autenticky, a vzhledem k tomu, kam se modeling tohoto nástroje za poslední roky dostal, zde Vox z mého pohledu trochu zaspal. Navíc třeba u efektu perkuse a chorus/vibrato zde není možnost si zvolit více možností. Zkrátka věrná simulace Hammondek to není.

Ale jedeme dál. Třetí varhanní model se nazývá Compact a je to simulace italské obdoby Voxu Continental, Farfisy Compact. Tento nástroj má velmi specifický „dutý“ tranzistorový zvuk, který je dle mého názoru nasimulován zcela věrně.

Dostáváme se k sekci E.Piano. Zde můžeme nalézt věrně nasamplované vzorky různých pian Rhodes, Wurlitzer a FM piana à la DX7. Už jsem zmiňoval excelentní klaviaturu, ta zde v kombinaci se skvělými vzorky přináší opravdu skvělý zážitek. Zvuky znějí parádně, věrně, organicky. Obzvlášť Wurlitzer mne totálně nadchl, i ve srovnání s originálem se nemusel stydět a asi jsem nikdy nehrál na věrnější simulaci. Na některých zvucích rovnou visí nějaký efekt, takže je tam třeba Wurlitzer s typickým lahodným tremolem...

Sekce Piano nabízí vzorky akustických pian (grand i upright), ale i elektrického piana CP-80. Zvuky jsou opět naprosto skvělé a nemám nic, co bych jim mohl vytknout.

Míříme do finále. Čtvrtá sekce, Key/Layer, nám nabízí širokou škálu všemožných zvuků. Je rozdělena do několika podkategorií: Key obsahuje různé zvuky Hohner Clavinetu, píšťalových varhan a akordeonů, Brass nabízí zvuky různých dechových sekcí, ale třeba i flétnu, která zní jak ta z Mellotronu. Strings, jak asi správně tušíte, nabízí zvuky smyčců, ale najdeme zde opět i mellotronově znějící vzorek a několik zvuků pěveckých sborů. Pak tu máme Lead, kde jsou - světe div se - leadové zvuky. Zní moc dobře, některé jsou monofonní s legatem atd. Kategorie Synth nabízí všemožné polyfonní synťáky - pady, bzučáky, cinkátka... A poslední kategorie je Other. Tam najdete třeba vibrafon, marimbu, ale i zvuk kytary, kalkulačky a orchestra hit. Takže můžete jít okamžitě dělat živého tvůrce zvukových efektů do televizní vědomostní soutěže.

Jak už jsem naznačoval, u této čtvrté sekce je naprosto zásadní možnost ovládat různé parametry pomocí těch dotykových sliderů. Můžeme zde nastavovat obálku, filtr, rezonanci a tak dál. Zvuková kvalita a variabilita těchto zvuků mne opravdu hodně příjemně překvapila a myslím, že tento nástroj posouvá dost daleko. Při vší úctě ke švédskému soupeři, Nord Electro takovou jednoduchou variabilitu nenabízí. Respektive je nutné si ty zvuky připravit někde jinde a vysamplovat je. Vox Continental je oproti tomu v podstatě plnohodnotný syntezátor.

 

Nevím, jestli je to náhoda, ale mnou testovaná třiasedmdesátiklávesová verze naprosto přesně pasovala na vrchní víko Fender Rhodes Mark II. Celé to vypadá, jako by to bylo pro sebe vyrobené. A i zvukově se to hezky pojí. Kdo tedy máte piano Rhodes, měli byste si k tomu ten Vox dokoupit...

 

Velmi praktická vychytávka je také tlačítko a potenciometr Dynamics. S jeho pomocí můžete upravit dynamickou odezvu. To může obzvlášť u klavírních zvuků velmi dopomoct k věrnému zvuku a příjemnému feelu. Zkrátka, můžete se rozhodnout, že do toho sice nepřestanete řezat jak blázni, ale piano přesto bude zní jemně a „ukočírovatelně“. Nebo naopak. Tahle funkce může ještě více dopomoct k vykompenzování nevýhod varhanní klaviatury pro klavírní hraní.

Ještě se zmíním o ekvalizéru. Ten je devítipásmový a je opravdu šikovně vyladěný, takže je s jeho pomocí možné jednoduše upravit zvuk podle konkrétních, třeba kapelových, potřeb. Mít naživo po ruce takový ekvalizér, to se občas fakt hodí.

 

Závěrem

Co říct závěrem? Nástroj mě opravdu mile překvapil. Nabízí špičkový zvuk a velmi jednoduché ovládání. Umím si představit, že by leckomu mohl bohatě stačit jako jediný nástroj do kapely. Má totiž obrovské možnosti. Nevýhodou může být nemožnost měnit a nahrazovat interní zvuky - prostě je to uzavřený systém. Na druhou stranu, možnosti nastavení zvuku jsou natolik široké, že by si s tím, co tam je, mohla většina lidí bohatě vystačit.

Škoda je také nemožnost rozdělit klaviaturu na dvě různé sekce. To by třeba pro mě využitelnost ještě znásobilo. Jak je to tedy s tím srovnáním s Nordem? Řekl bych, že je to vyrovnané. Každý nástroj má své klady a své zápory a každému bude vyhovovat něco jiného. Vox ale rozhodně má co nabídnout a neměl by zůstat bez pozornosti.

Je to opravdu profi nástroj, se kterým se neztratíte ani v mixu, ani v zorném poli.

 

Info:

VOX Continental je moderní variací na slavné tranzistorové varhany ze 60. let. Kromě zvuků těchto varhan nabízí i špičkové zvuky dalších legendárních elektromechanických, akustických, analogových i digitálních klávesových nástrojů. Vyrábí se ve verzích s 61 a 73 klávesami a jejich ceny jsou 25 990 Kč, resp. 29 890 Kč.

 

Plus:

provedení

klaviatura

zvuky - obzvlášť Vox, Wurlitzer a synth sekce

Valve drive

design

pedál a stojan v ceně

výstupy XLR

 

Mínus:

simulace Hammondek a Leslie

nemožnost rozdělit klaviaturu na jednotlivé sekce

externí napájecí zdroj

 

Technická specifikace

klaviatura polovyvážená
rozměry 939 x 350 x 86 mm (61 kláves); 1103 x 350 × 86 mm (73 kláves)
hmotnost 7,2 kg (61 kláves); 8,4 kg (73 kláves)

 

Web

http://www.voxamps.com/VoxContinentalKeyboard

Psáno pro časopis Muzikus