8/2011

Editorial

  • Návštěva továrny Jima Marshalla v Anglii na předměstí Londýna ve městě Milton Keynes ve mně opravdu zanechala hluboký dojem. Více podrobností a informací naleznete na straně padesát osm, kde jsem pro vás připravil reportáž a kde zbylo místo i na jednu hádanku. Její rozluštění či rozuzlení, které aktivnější z vás už budou vědět na začátku srpna a ostatní si počkají na příští číslo, vyvolá představy, jak se to asi mohlo celé seběhnout. Jak je vůbec možné, že v „kolébce hard rocku a elektrického blues“ začínající muzikant nemá na splátky na aparát, a přitom dnes by si jich mohl koupit nepřeberně. Víte, někdy jsem míval pocit, že to v té Anglii či Americe měli lehčí než tady u nás. Byli blíže dění a kytary a zesilovače byly opravdu ty pravé... Ale jak je vidět zdaleka ne tak dostupné, jak si člověk myslel. Asi taky byla větší konkurence a prosadit se vyžadovalo velké nasazení a víru ve svoji věc. Ale čím více se potkávám s historií, tak si to přestávám myslet. Nebylo to stejné, ale lehčí určitě ne. Určitě doba, kdy Jim Marshall sestavoval první prototyp zesilovače, musela být inspirující a nabitá děním. Nebo to bylo jen zdání a i dnes se dějí převratné věci, ale odehrává se to někde pod povrchem. Třeba se tenkrát nikomu nezdálo, že se rodí legenda, která tu bude ještě v dalším tisíciletí, a jak se zdá, tato cesta, po které se kdysi vydal Jim Marshall, zdaleka nekončí. Tenkrát připravil pět prototypů zesilovačů pro Peta Townsenda, Richieho Blackmora a Jima Sullivana a až šestý byl dobře udělaný. A jak se pak stane, že zesilovač zkonstruovaný v podobě typické „hlavy“ se udržel tak dlouho? Určitě by se dalo velmi dlouho diskutovat a najít na tyto otázky odpovědi. Nejde mi ale ani tak o to pátrat v historii. Jde mi o inspiraci pro tady a teď. Věřím, že velké věci nepotřebuji mít zákonitě nejlepší techniku, vybavení, nejlepší podporu a spoustu peněz... i když pak peníze mohou přinést. Jestli vás inspirovaly tyto řádky k tomu, abyste se zamysleli se nad tím, co právě teď děláte, a zdá se vám, že to nejde, jak by mělo, tak vám přeji, abyste zase přišli na to, jakou cestou se vydat dál...

Články v tomto čísle