Line 6 POD HD500, HD400 a HD300 - kytarový kombajn s revolučním HD modelingem

Pokaždé, když narazím na nový produkt v oblasti modelingu kytarových nebo basových aparatur, mě napadá otázka: Už se konečně budu moct vykašlat na tahání těch těžkých, neskladných a řvoucích monster, zdlouhavé zapojování tisíců kabelů a nekonečné hledání správných mikrofonů a jejich nejlepších pozic u reproduktorů?

A pokaždé trávím tunu času testováním novinek, ať už se jedná o různé krabičky, procesory nebo jen software do počítače. A zatím téměř vždycky jsem se vrátil k těm monstrům a s nimi spojeným strastmi, protože i přes počáteční nadšení nakonec vždycky zní nejlépe stará dobrá osvědčená sestava: dobrá kytara, dobrý kabel, dobrý zesilovač, dobrá bedna a dobré mikrofony zapojené v dobrých pre-ampech. Výjimku tvoří pouze Ampeg SVX od IK Multimedia, kterým nahrávám basu už několik let, a Amplitube 3, který používám na čisté zvuky, sóla a občas kombinuji s klasicky nahraným základem. Vyrobí už někdo mašinku, do které prostě strčím kytaru a z jejíchž útrob se bude linout úžasný, hutný a inspirující zvuk, který se krásně prosadí v nahrávce, případně mi zvukař od „FOHáčka“ řekne: Ty vole, tobě to dneska hraje...?

Minulý týden dorazila do firmy novinka v podobě nového kytarového pedálového multiefektu POD HD500 od firmy Line 6, s jejími trochu chudšími verzemi POD HD400 a HD300. Ono magické HD v názvu značí zkratku z anglického high definition, což v překladu znamená vysoké rozlišení, a dle reklamních materiálů má poskytovat při hře dokonalejší artikulaci, reálnou dotykovou odezvu a hřejivost tónu. Tedy v podstatě všechny vlastnosti, které mi v předchozích verzích „podů“ (POD, POD2, PODxt) chyběly. Vždycky mi zněly nějak studeně a chemicky a člověk při hře měl pocit, že se může tak trochu flákat a ani nemusí moc dohmatávat (...), což se může někomu i líbit, ale to tu teď neřešíme. Firma se chlubí tím, že v nové verzi použila mnohem výkonnější procesor, a tudíž mohla použít náročnější a přesnější algoritmus pro výpočet modelovaného zvuku. Pojďme se podívat, co všechno přístroj nabízí.

Co to umí

Všechny tři verze se od sebe liší hlavně maximálním počtem efektů použitelných zároveň, displejem a počtem ovládacích prvků a počtem uložených presetů, viz srovnávací tabulka. V celokovovém šasi máme k dispozici šestnáct modelů zesilovačů, šestnáct simulací reproduktorů a osm typů mikrofonů. Dále jsou vybaveny efektovou jednotkou převzatou z firemního M13 a M9 včetně looperu s možností záznamu 24 sekund (HD500 48 sekund), ladičkou, volume/expression pedálem s přepínačem, sluchátkovým výstupem, XLR symetrickými hlavními výstupy do mixážního pultu, nesymetrickými výstupy jack do komba nebo hlavy, USB konektorem a vstupem CD/mp3 na cvičení. Model HD400 má navíc vstup pro druhý expression pedál a stereofonní externí smyčku pro připojení externích efektů a model HD500 navíc dva MIDI konektory a vstup pro Variax kytary VDI a S/PDIF out. Všechny modely jsou vybaveny konektorem L6 Link, který jsem nemohl otestovat, protože zesilovač DT50, se kterým technologie L6 Link spolupracuje, ještě nebyl k dispozici. Všechny modely jsou napájeny externím napáječem, kterému je jedno, na jakou síť jej připojíte. Funguje od 100 do 240 voltů, 50-60 Hz, takže nějaké podpětí v síti mu vůbec nevadí, a se třemi přiloženými vidlicemi se tak připojíte k rozvodné síti kdekoli na světě. Efektový řetězec je naprosto variabilní a efekty (i efektovou smyčku) můžete řadit a přehazovat, jak potřebujete. Jednotlivé presety je možno ukládat do bank po čtyřech, přičemž levými dvěma nožními tlačítky nad sebou se pohybujete po bankách nahoru a dolů (u modelu HD300 se přepíná současným stiskem tlačítek AB nahoru a BC dolů) a čtyřmi nožními tlačítky v dolní části volíte příslušný preset. Vpravo je tlačítko Tap pro natapování tempa, které když podržíte, zobrazí se vám ladička, kterou je možné provozovat i v režimu Mute, kdy se vypne výstup a ladíte tedy potichu. Nad ním je přepínač Looper, který přepne přístroj do režimu Looperu a změní funkci presetových tlačítek na Play/Stop, Rec/Overdub, ½ Speed, Reverse, u modelu HD500 ještě navíc Undo a Play Once.

Jak to hraje?

Nebo spíš pro koho a na co to je? Testoval jsem jak samotný přístroj přes S/PDIF do linky ve studiu, tak do aparatury (Krank Rev 50 s bednou Mesa Thiele 1 x 12”). Do linky nebo do sluchátek vás to nijak nepřekvapí, spíš máte pocit, že ty starší „pody“ zněly tak nějak líp, ale je to dáno tím, že firemní presety jsou tu spíš od toho, aby uživatel slyšel, čeho všeho je to schopné, a bohužel se na většinu těch zvuků snad ani hrát nedá. Ale pro inspiraci je to dost zajímavé. A když si vytvoříte nějaký ten zvuk postupně, tak jak byste to dělali se skutečnými zesilovači a krabičkami, zjistíte, že to funguje velice dobře. Všechny efekty a looper jsou převzaté z M13, kterou jsem měl v pódiové sestavě skoro rok, a myslím, že je to opravdu špička a je z čeho vybírat.

Asi nelžu, když napíšu, že mě nenapadá, co by mi mohlo chybět. Navíc tu jsou i pitch efekty, včetně whammy a intelligent pitch schifteru, tady nazvaném Smart Harmony, které mi na M13 chyběly. A ono HD v modelingu je opravdu znát. Zvlášť když přístroj zapnete do aparátu, je jedno, jestli do vstupu pro čistý zvuk nebo do návratu ze smyčky. Jen je třeba nastavit správný režim v systému. Když si pro srovnání zahrajete na čisté lampové zkreslení bez „podu“, zjistíte, že s „podem“ (bez lampového pre-ampu, jen do lampového konce), se vám hraje skoro stejně skvěle. To se mi ještě u žádného amp modelingového simulátoru nestalo. Samozřejmě že ten rozdíl (pár desítek tisíc) tu je, ale už je člověk ochoten připustit to srovnání. Modelů je k dispozici šestnáct, ale dle mého názoru jsou vybrány opravdu uváženě a jejich kvalita je vysoká. Navíc jsou všechny modely zesilovačů i ve verzi „pre-amp“, tedy bez simulace koncového zesilovače, což se hodí při spojení s aparátem. Bez problémů je i použití v takzvaném čtyřdrátovém zapojením do hlavy (kytara - input podu, send podu - input hlavy, send hlavy - return podu, out podu - return hlavy) tak, že je možné používat např. distortiony nebo kompresory a wah z podu, zkreslení z hlavy a efekty z podu za zkreslením.

Pár poznámek na závěr

Takže pokud hledáte variabilní a velmi dobře hrající modelingový multiefekt a budete využívat modeling, je to přesně pro vás. Pokud vlastníte nějakou tu pěknou hlavičku nebo kombo s lampovým pre-ampem, můžete vše zadrátovat dohromady a rozšířit tak svůj „rig“ do téměř obludného monstra. Jediné, co mi na POD HD chybí, je nepřítomnost programovatelných relé pro přepínání kanálů na zesilovači. Pokud vás zajímá celkové řešení od Line 6, už se vyrábí hlava DT50 (i kombo), která má L6 Link. Ten podle mých informací zajišťuje komunikaci POD HD s DT50 a hlava je schopna se přepnout podle daného presetu do různých módů. Například z Clas A do Clas A/B, z Triode do Pentode. Vše je propojeno jedním XLR kabelem a odpadá tak nutnost oněch čtyř kabelů navíc. Bohužel v době testování ještě nebyla k dispozici.

Všechny verze navíc fungují jako výborná USB zvuková karta, jak pod Windows XP, Vista i Win 7 (na Win 7 64bit to fungovalo, i když jsem se o podpoře 64bitové verze nic nedočetl), tak pod Mac OS X. Výstup snese srovnání například s RME Fireface 400. Pro obě platformy existuje i softwarový editor pro mnohem pohodlnější editaci presetů i případné zálohování nastavení přístroje, stažitelný zadarmo ze stránek výrobce.

Leo Holan

Nejsem zrovna největším fandou Line 6 produktů. Už několik let mám tu čest být autorizovaným servisním technikem této opěvované i zatracované značky a ne všechny její výrobky mám v oblibě. Snaha o co nejnižší výrobní náklady některých výrobků se bohužel podepisuje i na kvalitě. To samozřejmě neplatí jen pro Line 6, ale musím konstatovat, že POD HD, ale nejen ten, patří mezi čestné výjimky.