DigiTech RP 500 - podlahový multiefekt s „exprešn“ pedálem

Rodinka RP se u Digitechů utěšeně rozrůstá. A velké rozestupy v číselném označení dávají tušit, že poslední slovo možná ještě nebylo řečeno. Pojďme se rychle podívat na druhý nejvyšší model, než nás hoši z Utahu opět něčím překvapí.

Na první omak

Multiefekt dorazí v elegantní krabici, která vyzdvihuje, co všechno tenhle macek umí. V balení najdeme ještě adaptér a CD obsahující manuál i kapku toho softwaru. Bytelné kovové tělo, poctivá váha tříkilového vánočního kapra. To je tak akorát na nošení a zároveň zabrání klouzání na podlaze. Přehledný a účelný design, kombinace černé a stříbrné. Dalo by se usuzovat, že je určen spíše ostrým hochům.

Ovládací potenciometry mají hlavičky částečně zapuštěné pod úrovní nožních přepínačů. Pro zajímavost jsem stáhl čepičku jednoho z nich, a hle: Potenciometry mají plastovou osičku (!). Takže opatrnost je na místě.

„Eksprešn“ pedál (Wah, Volume...) se snaží co nejméně překážet při transportu a rozhodně se mu to daří. Přesto má slušný zdvih. Při dosažení maxima je ve vodorovné poloze, v dolní úvrati svírá ostrý úhel s podlahou. Je třeba si na to zvyknout a při hraní stát trochu dál.

Oba displeje jsou alfanumerické, tvořené červenými segmenty. Jsou dobře čitelné za světla i za tmy. První umí osm znaků a ukazuje názvy programů či parametru. Druhý zvládá znaky dva a zobrazuje číslo programu nebo hodnotu parametru.

Ukaž mi záda, miláčku

Máme tady klasický kytarový vstup, přepínač simulace aparátu (když posíláme výstup do mixu), L a P výstup. Tohle vše jsou velké 6,3mm jacky. Dále dvě malé 3,6mm samice na sluchátka a na připojení externího přehrávače pro jamování. Napravo od nich leží dvě XLR symetrické samice L a P výstup včetně přepínače Ground/Lift. A nakonec malý USB konektor a vstup napájení devět voltů stejnosměrných.

Ovládání...

... má na starosti několik přepínačů, tlačítek, potenciometrů a nožní pedál.

Hlavní nášlapné přepínače jsou označené 1 až 5. Ovládají jednotlivé efekty nebo programy. Každý má vlastní signalizační ledku. Další čtyři přepínače zajišťují pohyb mezi bankami (Up/Down), ladičku a Tap. Jejich chod je rozumně tuhý, ale u Tap to způsobuje oříšek, jak přesně naklepat tempo.

Pro editaci slouží horní plocha efektu. Obsahuje seznam efektů a jejich parametrů, zanesených v jakési matici. Asi už jste tento systém viděli. Šipkami vybírám efekt (vertikální pohyb) signalizovaný ledkou a šesti nekonečnými potenciometry nastavuji jeho parametry. První z nich je navíc tlakově citlivý a efekt zapíná.

Matice je vyvedena malým písmem a při editaci je nutné být skutečně blízko, nějakých čtyřicet centimetrů (může to být i méně, já jsem po očním laseru, takže vidím jako rys :-). Vlastního programování se není třeba bát. Je jednoduché a intuitivní.

Celý prostor je trochu stísněný. Ruce, které kroutí potenciometry, zakrývají displej a je nutné různě vytáčet zápěstí, aby tolik neclonily. Občas jsem si připadal jako Marián Varga.

Abych nezapomněl. Třemi malými tlačítky napravo od tabulky, přepínáme mezi pedalboard a preset mode, zapínáme simulaci aparátu a ukládáme změny.

Pedál

Pravý bok si pro sebe zabral nožní pedál alias „eksprešn“. Lze si vybrat z téměř čtyřiceti (!) parametrů, které dovede ovládat, viz sloupek. U některých z nich mění hodnoty plynule, třeba míru zkreslení. U jiných pouze přepíná dva stavy, například vypnout/zapnout delay. To dává velkou míru možností, a pedál tak může sloužit jako přepínač A/B, známý u některých kolegů - multiefektů. Lze tak libovolně zapínat delay, reverb nebo třeba nakopnout sólo. Hra tak jenom získá.

Důležité je, že pedál může v každém programu ovládat něco jiného. V praxi tak může dojít k překvapivým situacím. Řekněme, že v aktuálním programu ovládám například whammy. Pedál dám do dolní polohy, tedy nulový efekt whammy. Nyní přepnu na program, kde má pedál na starosti volume. A v tu chvíli je náhle ticho, protože je na minimu. Je třeba s tím počítat a naučit se s ním pracovat jako s reálným volume. K dispozici máme parametr Expression Update (on/off), kterým se řídí chování pedálu právě při přepnutí programu.

Střívka

Multiefekt pracuje ve dvou režimech. Mód Pedalboard zajistí proměnu RP na řadu krabiček: Kompresor char2 Distortion char2 Modulační FX char2 Delay char2 Reverb. Sešlápnutím 1-5 pak „pastičky“ zapínáme. Ve druhém režimu Preset Mode přepínáme kompletní zvuky tvořené řetězcem efektů. Při živém hraní je užitečné, když lze mezi těmito módy přepínat nohou, jak tomu je třeba u stařičkého Korgu A4. Zde se přepíná malým tlačítkem, takže nezbývá než zapomenout a ohnout hřbet.

Paměť má kapacitu dvě stě programů, sto na uživatelské (přepisovatelné) a sto na tovární zvuky.

RP má pevně danou efektovou cestu. Jediné, co lze ovlivnit, je zapnutí/vypnutí efektu. Pro snadné vytváření nových zvuků můžeme využít předpřipravené sady zvuků (předzesilovač včetně zkreslení) a efektů (třeba phaser + rev). Vybíráme z nich prostým kroucením potenciometrem Tone Library a jeho sousedem Effect Library. Jejich kombinací se lze rychleji přiblížit k hledanému tónu. Tovární zvuky mohou posloužit jako dobrý základ. Jen je třeba se zbavit přehnaného navonění různými „dýleji“ a reverby.

Podle manuálu jde bypass přes analogový obvod. Nezaznamenal jsem žádné zásadní ovlivnění signálu po jeho průchodu. Zkoušel jsem sluchem zachytit cvakání relátka, ale bez úspěchu :-)

Nicméně s ohledem na koncepci a plánované využití tohoto RP se nejedná o nic zásadního.

Slyšte, slyšte

Takže jak vypadá efektový arsenál? Wah-wah nabízí tři různé typy, má slušný zvuk i záběr filtru. Ve spojení s nožním pedálem si člověk vyhraje. Navíc se dá jejich rozsah manuálně nastavit.

Sekce předzesilovače se zaměřuje na kvantitu. Nabízí osmnáct zkreslení, přes padesát typů zesilovačů (!) a více než dvacet druhů reproduktorů, respektive reprobeden. Navzdory trochu bombastickým názvům znějí mnohá zkreslení podobně, zázraky asi nečekejme. Nicméně díky velkému výběru a množství kombinací lze nalézt zajímavé a hratelné zvuky, od jemného nakřápnutí po metalovou pilu na to správné vymýtání ďábla.

Kompresor je i není v pohodě. Souvisí to s celkovým projevem RP. Tady se totiž dostáváme k asi největší slabině testovaného sympaťáka, a sice k jeho omezené dynamice. Fyzikální zákony se - ruku v ruce s cenou - holt obejít nedají a od takto levné mašinky nelze očekávat dynamiku hry a reakci jako od špičkového lampáče. Rozdíly v síle páně kytaristova úderu nejsou při hře moc patrné, hraje to stále jakoby nadupaně. A kompresor tuto neřest ještě podtrhuje. Ale abychom byli spravedliví, nijak znatelně nedýchá a dá se rozumně nastavit.

Následují modulační efekty, kde najdeme několik typů chorusů, flangerů a phaserů, tremolo vibrato, rotary, zkrátka vše podstatné. Znějí příjemně, samozřejmě s ohledem na cenovou hladinu RP 500. Rád bych vypíchnul flanger, který umí pevný a konkrétní tón.

Ekvalizér a noise gate nijak nevybočují a lze je docela dobře použít.

Silnou doménou Digitechu je Whammy a tenhle RP ukazuje proč. Hraje se s ním bezvadně, se zvukem lze pěkně kouzlit. Slušně znějí i Pitch Shifter, Detune a Octaver.

A nakonec máme delaye a reverby. Opět znějí fajn a jsou dobře hratelné. Výhodou je tlačítko Tap i přes jeho tuhý chod. Nejdelší doba delaye není udávána, ale nejvíce jsem naklepal skvělých pět sekund.

Ladička je rychlá, přeladitelná v rozsahu 427 až 453 kHz.

Hrajeme si s počítačem

Efekt lze prostřednictvím USB propojit přímo s počítačem. Umí pak fungovat jako obousměrná zvuková karta (převodník A/D), u které lze dosáhnout hloubky 16 nebo 24 bitů. To je určitě šikovné řešení pro ty, kteří se nechtějí zatěžovat nákupem externí zvukové karty.

Na přiloženém CD je kromě manuálu i Cubase LE, což je hodně odlehčená verze SX.

Dalším programem, který je s RP 500 dodáván, je i X-Edit, který slouží pro konfiguraci RP přes počítač. Na stránkách výrobce najdeme jak jeho aktuální verzi, tak ovladače.

Závěr

RP 500 má v sobě něco ze světa profesionálních zařízení i levných multiefektů. Nožní pedál, LFO pro ovládání parametrů vs. omezená dynamika, absence MIDI. Nabízí pěkný Whammy, slušné modulace, delay, hall i obstojné předzesilovače a zkreslení.

Zvukově jej lze bez potíží směřovat k rocku a tvrdším stylům. Mohl by stát v popředí zájmu kytaristů, kteří chtějí kompaktní řešení zvuku v řetězci kytara - multiefekt - aparát, bez dalšího propojování, a kteří zároveň chtějí doma cvičit a nahrávat do počítače bez nutnosti kupovat externí zvukovou kartu.

Pokud hledáte něco mezi sebe a svůj aparát, můžete zkusit i tuhle pětistovku. Umí toho víc, než se na první pohled zdá.