Ibanez Grooveline105 - nová řada netradičních nástrojů pro profesionály

Ibanez Grooveline105 - nová řada netradičních nástrojů pro profesionály
Ibanez Grooveline105 - nová řada netradičních nástrojů pro profesionály

Firmu Ibanez netřeba baskytaristům a zejména kytaristům dlouze představovat. Pamatuji si na svoji první pořádnou basu, kterou byla právě Ibanezka ze série SR (Soundgear). Měl jsem v té době jasnou představu o svém budoucím nástroji. Musí mít černý lesklý lak a moderní tvar. Počet strun, elektronika, zvuk? To vše byly podružnosti... Pamatuji si na výraz obličeje Milana Brouma (Olympic), který byl tak hodný a absolvoval se mnou pár návštěv hudebnin, když jsem mu s naprosto seriózním výrazem odpověděl na otázku ohledně výběru nástroje. „Hlavně, aby byla černá,“ zněla moje nekompromisní odpověď.

Od této příhody už uplynulo hodně let a moje vědomosti o baskytarovém světě se také změnily. Baskytary Ibanez jsou známé především svojí moderní a velice širokou modelovou nabídkou. Nejslavnější je právě řada Soundgear, která přišla s velice úspěšnou koncepcí - malé tělo, tenký superrychlý krk a příznivá cena. Pokud jste si mysleli, že znáte Ibanez, tak nová řada Grooveline vás určitě překvapí.

 

Ergonomie a design

Už při prvním pohledu na nástroj vám dojde, že tady bude tentokrát něco jinak. Tvary těla jsou hodně extravagantní a setkávaly se buď s nadšením nebo naprostou kritikou. Tohle rozhodně není nástroj pro každého. Ibanez ale nedělá žádné neuvážené kroky, protože na vývoji tohoto nástroje tu pracovali tři roky a výsledný tvar není pouze pro potěchu oka nebo snahou o vybočení z řady. Jedná se o perfektní ergonomický celek pro maximální pohodlí při hře, jak ve stoje, tak v sedě. Musím uznat, že výsledek odpovídá očekáváním. Při hraní vsedě vám pomůže spodní roh udržet nástroj dokonale vyvážený, a hlavně v takové komfortnější vyšší poloze, než je zvykem u nástrojů s víceméně standardně vyklenutým rohem. Při nasazení popruhu a hře vestoje vám basa sedne do ideální polohy, nepadá na hlavu ani se nepřevažuje směrem k tělu.

 

Popis nástroje

Testovaný nástroj byl v barvě TOR (Transparent Orange) s krásnou kresbou dřeva prosvítající pod lesklým lakem. Efektní barva odpoutává pozornost od faktu, že tělo je slepeno ze tří kusů dřeva - vrchní deska je jasanová, uprostřed je olše a zadní deska je opět z jasanu. Krk je oproti SR sérii masivnější, složený z pěti kusů exotických afrických dřev - z bubingy a wenge. Úprava je pouze olejová, takže úplně cítíte pod palcem každý pór dřeva a máte takový až „naturalistický“ pocit kontaktu s nástrojem. Nejenom díky tomu jsem si vzpomněl na krky baskytar Warwick. I přes větší hmotu je ale krk velice pohodlný a umožňuje vysoce technické hraní i v nejvyšších polohách. Na výborném kontaktu krku s tělem se podílí šest šroubů, které dodávají ještě větší pocit robustnosti a pevnosti. Samostatnou kapitolou je extrémně mohutná chromovaná kobylka v kouřově lesklé úpravě. Tomu říkám kus kovu! Impozantní design je nejenom zárukou kvalitního přenosu vibrací strun, ale je i veskrze přívětivý k hráči. Na kobylce nejsou žádné ostré hrany, žádné vyčuhující šrouby, takže vám nehrozí při divočejší hře zranění (hlavně se to týká trsátkových hráčů nebo tlumení strun dlaní). Další předností je pouze jeden šroubek na seřízení výšky strun. Elektronika na tomto nástroji je také výjimečná. Na první pohled vypadají snímače jako standardní singly typu Jazz Bass, ale ve skutečnosti se jedná o humbuckery umístěné nad sebou. Ibanez je nazývá CAP Sonic Arch technologií. Oba snímače mají keramický magnet, který ve zvukovém spektru zdůrazňuje výškové pásmo. Aktivní elektronika je třípásmová (basy,středy, výšky) s možností přepnout na plně pasivní model. Zajímavostí je, že čtyřstrunná verze nástroje má korekce uzpůsobené pro co nejdokonalejší sladění a vyznění E struny, zatímco u pětistrunné verze se klade důraz na artikulaci a vyváženost struny H vůči ostatním strunám. Snímače mají příjemný pogumovaný povrch a svým tvarem kopírují oblé linie krku. Další možností, jak zpestřit zvukové možnosti nástroje, vám dává potenciometr poměru mezi snímači.

 

Zvuk a hratelnost

Grooveline je opravdu komfortní nástroj, který vám při hraní doslova pomáhá. Už při továrním seřízení bylo vše v pořádku. Stačilo pouze naladit a hrát. Rychlý (a přitom dostatečně robustní) krk, „tučný“ tón, nízký dohmat a perfektní ergonomie jsou velice dobrými pomocníky, kteří vás inspirují k někdy netušeným výkonům. Můžete používat veškeré moderní basové techniky a nástroj vám odpovídá a jde krásně na ruku. Aktivní elektronika je dobře nastavená a v podstatě jsem nechával korekce na nule s lehkým zdůrazněním basů. Zvukově baskytara produkuje skoro vše, co očekáváte od moderního nástroje. Mohutné a přitom čitelné basy, jasně definované výšky, s pomocí korekcí lze nakroutit i středový zvuk à la Victor Bailey. Při větším dynamickém záběru a expresivnější hře mají nepříjemný efekt keramické magnety, které začnou trochu prskat. Nástroj je vhodnější pro méně agresivní styl hraní, kdy můžete ocenit všechny konstrukční a zvukové přednosti.

 

Závěr

Nový a pro Ibanez netradiční přístup k baskytaře. Díky výrobě v Japonsku, unikátním konstrukčním prvkům a luxusní výbavě (pevný kufr je součástí dodávky) má Grooveline o něco vyšší cenu. Za ni ale dostáváte do rukou unikátní nástroj pro profesionály s širokým hudebním záběrem. Máte na to mít Groove (line)?

 

Info:

Ibanez Grooveline 105 je pětistrunná baskytara určená pro profesionály a všechny hráče, kteří ocení jeho unikátní konstrukční a designové prvky. Made in Japan.

 

Plus:

konstrukce a vynikající ergonomie nástroje

zvuk

unikátní design

kufr v ceně

Made in Japan

 

Mínus:

pro mnohé fanoušky Ibanez zřejmě vyšší cena

 

počet strun: 5

tělo: olše/bahenní jasan (přední a zadní deska)

krk: 5 ks wenge/bubinga

hmatník: palisandr

počet pražčů: 24

menzura: 34”

kobylka: Tight-end Bass 5

snímače: 2 x humbucker ve stylu single CAP Sonic Arch

elektronika: E5 - aktivní třípásmová s možností pasivního modu

barva: TOR (Transparent Orange), další možnosti Natural, Deep Espresso

cena: 48 870 Kč.

Psáno pro časopis Muzikus