Antares Auto-Tune 5 - jak jste na tom s intonací?

Antares Auto-Tune 5 - jak jste na tom s intonací?
Antares Auto-Tune 5 - jak jste na tom s intonací?

Muzikanta, který je přesný v intonaci, aby jeden pohledal. Jakmile ale "jeden" přestane hledat mezi muzikanty a obrátí svou pozornost k softwaru, velice brzy padne jeho pozornost na produkt Auto-Tune firmy Antares. Tento softwarový plug-in, který se vyvíjí již od roku 1997, kdy byl poprvé představen koncept Auto-Tune (první komerční verze pak byla vydána v listopadu 1999), je dnes již ve verzi 5. V průměru jedna verze za dva roky napovídá, že inženýři nevydávají překotně jednu verzi za druhou, ale věnují čas skutečnému vývoji. Nové verze tak vždy nabídnou skutečná vylepšení.

Něco málo k ladění

Ladění, tak jak je dnes známe, má za sebou dlouhou historii a vývoj. Nehodlám zde tuto historii rozebírat a rovnou skočím k pojmu rovnoměrně temperované ladění. Takto se nazývá systém ladění, který dnes v "západním civilizovaném světě" používáme. Toto ladění má tu zvláštnost, že nevzniklo přirozenou cestou, ale bylo vypočítáno. To kromě jiného umožnilo určit naprosto přesnou "správnou" frekvenci pro každý jednotlivý tón. Základním tónem tohoto systému je a` (jednočárkované a), kterému byla určena frekvence 440 Hz (používají se i jiné frekvence pro a`, tato je ale nejběžnější a jako jediná je skutečně standardizovaná). Toto ladění by mělo být dodržováno za všech teplotních i vlhkostních podmínek (obojí ladění ovlivňuje). Od tohoto tónu pak lze poměrně snadným výpočtem zjistit frekvenci libovolného jiného tónu. Tón, který je o oktávu výš, je definován jako tón s dvojnásobnou frekvencí tónu původního. V našem případě tedy a`` = 880 Hz. Protože používáme dvanáct tónů do oktávy, bylo potřeba tyto tóny také nějak "upevnit". Fyzikové se rozhodli, že nejlepší bude, když od sebe budou jednotlivé tóny stejně vzdálené. A tak vznikl vzoreček, že frekvence každého vyššího půltónu je rovna dvanácté odmocnině ze dvou krát frekvence tónu původního (tedy frekvence a?` = 2-12 x 440 Hz = 466,16 Hz). Tímto způsobem můžeme vypočítat frekvenci pro libovolný tón. Je to naprosto bezchybné. Až na jednu maličkost, a sice, že se toto ladění trošku liší od "přirozeného" ladění, které člověk běžně považuje za správné, tedy hezké.

 

Proč tolik matiky?

Toto matematicky získané ladění má řadu nesporných výhod. Hlavní výhoda je, že libovolný interval zní v jakékoliv tónině od každého stupně vždy naprosto stejně. Tercie v C dur od tónu C zní naprosto stejně jako tercie v C dur od tónu D, E, nebo třeba F?, a naprosto stejně jako tercie v D dur od tónu D, E, F, F?... Výhodou také je, že tón a` má tedy vždy frekvenci přesně 440 Hz (stejně jako i všechny ostatní tóny mají vždy stejnou frekvenci), bez ohledu na to, jestli je sextou v C dur, septimou v a? moll nebo čímkoliv jiným v jakékoliv tónině. Nástroje s pevným laděním (jako je například klavír) není potřeba mezi jednotlivými skladbami přelaďovat jen proto, že druhá skladba je v jiné tónině (což by s jiným laděním potřeba bylo). Není to náramně praktické?

 

Přirozený způsob ladění...

... je od rovnoměrně temperovaného trochu odlišný. Ten je totiž odvozen právě od dané tóniny, ve které je skladba zapsána, a také intervaly odvozenými z vyšší harmonické řady. Kvinta je vlastně o oktávu nižší 2. harmonická od základního tónu. Tercie vychází z další (tedy 3.) vyšší harmonické. Takto vytvořená tercie ale opět neodpovídá intervalu v rovnoměrně temperovaném ladění. Ti nejlepší hráči na strunné smyčcové nástroje (housle, violoncello aj.), dechové nástroje (trubka, horny, ale i flétny, hoboje aj.), stejně jako zpěváci, kteří hrají/zpívají opravdu čistě, se svým laděním blíží přirozenému ladění. Jak už bylo řečeno, to je ale od rovnoměrně temperovaného ladění rozdílné. Jinak se navíc tito hráči chovají (jinak ladí), pokud hrají sólově, pokud hrají ve "svém" souboru (tedy například housle ve smyčcovém kvartetu) a jinak, pokud hrají v orchestru. Důvod? Aby výsledek zněl čistě.

Čím dál více se ale prosazuje skutečně dokonalé rovnoměrné temperované ladění. Mohou za to dva faktory. Jednak fakt, že se čím dál více prosazují digitální nástroje, které jsou takto naladěny (i proto, že je to nejjednodušší), a důsledkem toho je druhý faktor, že si na toto ladění čím dál více lidí zvyká, a tím pádem jim právě toto ladění připadá skutečně čisté (i když vlastně vůbec není a souzvuky vytvářejí ve svých vyšších harmonických frekvencích neuvěřitelné disonance). Je to ale otázka zvyku. Věřte, že kdybyste adoptovali malé dítě z jiného kontinentu, kde se temperované ladění nepoužívá, ztratilo by kulturním vlivem svůj přirozený cit pro přirozené ladění a za "čisté" by považovalo naše matematické a "falešné" rovnoměrně temperované ladění.

Z tohoto chaosu, kdy by každý chtěl ladit trochu jinak (a nejen z neznalosti, ale někdy naopak ze znalosti), je třeba nějak elegantně vybruslit tak, aby posluchač měl pocit, že všechno krásně ladí, jak má.

 

Závěr k ladění

Přesné a čisté ladění tedy vůbec není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát: "prostě tam dej áčko na 440 Hz", zejména v případě, kdy hraje více nástrojů najednou. Každý nástroj vlastně přistupuje ke způsobu ladění jinak a výsledkem nemůže být dosažení frekvenčně naprosto precizních tónů, ale pocit správné intonace. Nemluvě vůbec o takových složitostech, jako jsou záměrně podlaďované nebo (méně často) nadlaďované tóny, které přinášejí další velmi zajímavé výrazové hudební prvky.

 

Auto-Tune verze 5

Nová verze přináší řadu vylepšení. Nejedná se pouze o vylepšený vzhled (který je mimochodem příznivě nenápadný a celkově velice vkusný), ve kterém jsou mnohem přehledněji zorganizovaná tlačítka a další ovladače, ani jen o rozdělení do dvou režimů (oken) Auto a Graphic, ale i o řadu nových vlastností.

Vylepšen byl samotný algoritmus pro detekci ladění, který si dokáže mnohem lépe poradit s šumem. Díky tomu jsou hodnoty zobrazené v okně Graphic daleko přehlednější (čistší) a práce v něm jednodušší. V hostitelské aplikaci je možné volit zdroj hlavních hodin a Auto-Tune sám zobrazuje pozici. Pokud máte v hostitelské aplikaci Auto-Tune aplikovaný na více stopách, můžete použít simultánní vícenásobný režim zobrazení, při kterém nemusíte zavírat a znovu otevírat plug-in na jiné stopě.

Antares Auto-Tune 5 - jak jste na tom s intonací?
Antares Auto-Tune 5 - jak jste na tom s intonací?

Nastavení

V horním panelu je k nalezení základní nastavení. Jednak je potřeba zvolit typ vstupního signálu (Soprano Voice, Alto/Tenor Voice, Low Male Voice, Instrument, and Bass Instrument); způsob korekce Auto/Graphic (podrobně viz dále); kanál (levý/pravý), ze kterého má být signál v případě stereo stopy získáván; vzorkovací frekvenci a tlačítko Options. Pod tímto tlačítkem se skrývá okno se základním nastavením chování Auto-Tune. Zde je možné nastavit velikost bufferu v sekundách. K dispozici jsou tři způsoby řízení otáčení potenciometrů v případě řízení myší: Vertical (hodnota parametrů stoupá při pohybu myši vzhůru a klesá při pohybu myši dolů), Horizontal (hodnota parametrů stoupá při pohybu myši doprava a klesá při pohybu myši doleva) a Radial (myší se otáčí okolo středu, stejně jako kdybyste otáčeli fyzickým ovladačem). Toto nastavení je velice praktické. U mnohých aplikací mi dodnes není jasné, jak se virtuálními potenciometry s myší skutečně otáčí. Dále je možné zvolit si podobu kurzoru v režimu Graphic. Buď bude kurzor myši zobrazován podle zvoleného nástroje (lupa, nůžky...), nebo bude stále stejný. Záleží na uživateli, která z nabízených variant mu připadá praktičtější. Uživatelsky je možné nastavit počet undo (tedy kroků zpět). Maximum je bohužel pouze dvacet kroků. Pomocí parametru Pitch Tracking je pak možné nastavit citlivost zjišťování ladění Auto-Tune. Pokud je nahrávka pořízena v kvalitním studiu bez dalších ruchů, stačí nastavit nižší hodnotu. Pokud je ale nahrávka zašuměná nebo jsou v ní nežádoucí ruchy, je vhodné nastavit vyšší hodnotu parametru.

 

Režim Auto

Lidskost techniky

Přestože ladění zpěvu nebo nástroje chceme pomocí Auto-Tune zdokonalit, rozhodně si nepřejeme, aby zněl výsledek zbytečně technicky přesně, tedy vlastně nelidsky. S tím mohou pomoci dva parametry. Jedním z nich je Natural Vibrato, pomocí kterého je možné řídit hloubku vibráta. Vibráto ale rozhodně není dokonale "rovné". Neřídí se pouze jednoduchou křivkou (sinusoida, trojúhelník, atd.), podle které by pak byla základní frekvence měněna. Díky možnosti řízení parametru v reálném čase z MIDI je navíc možné přidávat hloubku postupně podle délky noty. Pro lidštější (tedy méně dokonalé) podání je k dispozici také parametr Humanize. Tato funkce umožňuje chytrou korekci ladění v závislosti na tom, jak je zahraná/zazpívaná nota dlouhá. Kratší noty pochopitelně nekoriguje tak striktně. I tomuto parametru lze nastavit jeho hloubku, tedy intenzitu nepřesnosti dolaďování na kratších tónech. Obě tyto vlastnosti zapříčinily, že nyní je opravdu možné nastavit parametry Auto-Tune "natvrdo" a zapomenout, že jej máme v plug-inech zařazený. Korekci provádí automaticky a lidsky. Dá se tak perfektně použít i pro živé hraní. Tyto funkce jsou také praktickým mostem mezi precizním ručním dolaďováním v režimu Graphic a strojovým doladěním v okně Auto, jak tomu bylo dříve.

Samozřejmostí je dnes možnost volby jiného základního tónu, než a` = 440 Hz. Při otáčení daným potenciometrem se hodnota zobrazuje jak v Hz, tak v centech. Posledním otočným potenciometrem v této sekci je popsán Retune Speed, který nastavuje absolutní rychlost reakce Auto-Tune na falešný tón (relativní rychlost je pak doladěna v případě použití určité hloubky parametru Humanize). A celou sekci uzavírá (respektive shora a zleva - a také logicky - otevírá) tlačítko pro zapnutí/vypnutí ignorování vibráta.

 

Vibráto

Tvorbě automatického vibráta je vyčleněna samostatná sekce. V té je možné volit základní tvar vlny vibráta (bez vibráta, sinusoida, obdélník, pila). Dále je možné řídit dva časy (oba v ms) pro nástup vibráta. První (parametr Onset Delay) nastavuje čas od začátku tónu, kdy nebude Auto-Tune generovat žádné vibráto. Druhý (parametr Onset Rate) nastavuje čas, po který se bude vibráto rozbíhat. Pokud tedy nastavíte Onset Delay na 1000 ms a Onset Rate na 500 ms, bude znít vibráto v plném rozsahu až po 1500 ms od začátku tónu. Dalšími parametry řízenými virtuálními otočnými potenciometry jsou Rate (tedy rozsah vibráta) a Variation. Tento parametr nastavuje hloubku náhodnosti v parametrech Rate a Amount a tím dělá vibráto přirozenější. Parametr se nastavuje v procentech.

Parametry, které se řídí virtuálními posuvnými jezdci, jsou Pitch Amount (množství změn výšky tónu), Amplitude Amount (množství změn v hlasitosti) a Formant Amount (množství změny v barvě zvuku). Všechny tyto tři parametry se udávají v procentech.

 

Volba tóniny

Pro přesné řízení ladění je důležité správně zvolit tóninu a používanou tónovou řadu. Kromě rovnoměrně temperované chromatické řady je možné zvolit například také rovnoměrně temperovanou mollovou nebo durovou řadu. K dispozici je ale i velké množství různých historických řad (ať dvanáctitónových - například pythagorejská, nebo sedmitónových), etnických a nebo moderních (devatenáctitónové, čtvrttónové, Carios Alpha, Carios Beta, harmonická...).

 

Řízení z MIDI

Z MIDI je možné Auto-Tune řídit dvěma způsoby. Pokud aktivujete režim Target Notes via MIDI, budou přehrávané tóny dolaďovány k zahraným MIDI notám (buď z řídící klaviatury, nebo i ze sekvenceru). Například pokud pošlete přes MIDI noty A, C, E, vstup do Auto-Tune bude přeladěn na nejbližší A, C, E. V tomto případě bude Auto-Tunem automaticky zvolen režim chromatického ladění. Druhá možnost je Learn Scale from MIDI. Tato funkce umožňuje jednoduše hrát melodii na připojené MIDI klávesy nebo ze sekvenceru a Auto-Tune vytvoří vlastní škálu tónu, sestávajících z not, které melodie obsahuje. U obou způsobů řízení je ještě možné zvolit, zda mají příchozí MIDI data ovlivňovat také oktávu ladění, nebo ne.

 

Režim Grafik

Toto okno naprosto přesně zobrazuje frekvence a délky jednotlivých not. Zde je možné naprosto přesně doladit jakékoliv nedostatky v ladění. Vidět je pochopitelně jak křivka původní (tedy na vstupu), tak upravená. V tomto okně je možné signál stříhat, kopírovat, vkládat, zarovnávat na noty... Práce v tomto okně může být velice precizní a pochopitelně tedy i poměrně zdlouhavá (ačkoliv nabízené nástroje samotnou práci velice urychlují). Výsledkem ale často bývá zbytečně "vypiplané" ladění, kterému chybí život, nedokonalost. Pro některé druhy hudby je ale potřeba naprosto přesné ladění.

 

Manuál

Anglický manuál, který je na stránkách výrobce volně ke stažení, obsahuje pouhých čtyřiašedesát stran. Přesto je však velice podrobný a praktický. Kromě řady praktických příkladů je u každého parametru popsána defaultní (tedy přednastavená "normální") hodnota. Manuál tedy perfektně poslouží nejen v případě, kdy už uživatel neví kudy kam a jak vyřešit nastalý problém (ne, že bych s Auto-Tunem nějaký měl), ale i v případě touhy po vzdělání a perfektního nastavení.

 

Závěr

Auto-Tune 5 je silným nástrojem pro přesné a hlavně pěkné ladění. Může pomoci nejen při dolaďování v rovnoměrně temperovaném ladění, ale umožňuje pracovat i v jiných systémech ladění. Některé jsou továrně přednastavené, jiné je možné uživatelsky vytvořit. Zejména v tomto může být Auto-Tune velkým pomocníkem. Ladění v rovnoměrně temperovaném ladění není až takový problém (vzhledem k tomu, jak je nám neustále vtloukáno do hlav). Režim pro automatickou korekci ladění byl již dotažen do takové dokonalosti, že jej momentálně považuji za účinnější, než grafické přesné opravování každé notičky, každé nepřesnosti. Automatická oprava může ve výsledku vyznít daleko více přirozeně, než ruční manipulace. Práce s MIDI je sice trochu náročná na koordinaci, ale pro ty, kdo se opravdu nenaučí zpívat, je čas strávený výukou synchronizace ruky a hlasivek využit možná lépe.

 

Info:

Antares Auto-Tune 5 je softwarový plug-in nebo stand-alone aplikace pro doladění zvuku k požadovanému ladění. Doporučené maloobchodní ceny jsou: Auto-Tune Native (VST, RTAS, AU, MAS): 11 870 Kč; Auto-Tune Native upgrade (VST, RTAS, AU, MAS): 2945 Kč; Pro uživatele, kteří si zakoupili Auto-Tune 4 po 15. září 2006, je upgrade na verzi 5 zdarma; Auto-Tune TDM (TDM, VST, RTAS, AU, MAS): 17 820 Kč

 

Plus:

příjemné grafické prostředí

potlačení šumu v grafu

přirozený zvuk

možnost práce s různými systémy ladění

 

Mínus:

kvůli ceně si jej nemůže dovolit každé domácí studio

umožňuje muzikantům špatně intonovat :-)

 

Technická specifikace:

typ: plug-in pro korekci ladění

verze software: 5

platforma: Win i Mac (Universal Binary)

požadavky na hardware: závisí na hostitelské aplikaci

drivery (ASIO, WDM...): závisí na hostitelské aplikaci

podpora: VST, TDM, RTAS, AU a MAS

bitová hloubka/vzorkovací frekvence: závisá na hostitelské aplikaci

možnost řízení z MIDI: ano (pokud to umožňuje hostitelská aplikace)

automatické dolaďování: ano

synchronizace s hlavními MIDI hodinami: ano

možnost umělého vibrata: ano

Psáno pro časopis Muzikus